V USA zahájen výzkum ATB nového typu
V posledních letech výzkumy ukázaly, že schopnost komunikace mezi bakteriemi je běžnou záležitostí a že tyto mikroorganismy dokážou signalizovat, kdy například nastává čas „zaútočit“ na hostitelský organismus. Zjistilo se, že bakterie pracují ve skupinách a podnikají akce jen tehdy, pokud je jejich počet dostatečně velký, aby k dosažení svého cíle mohly využít takzvaného „quorum sensing“, jakéhosi společného mozku (slovem kvórum se například v politologii označuje nejnižší usnášeníschopný počet volitelů). Co bakterie spojuje, je vytváření biofilmu. Ten je zodpovědný za vznik řady různých patologických jevů – zubní kaz, stafylokokové infekce a jiné. Základní záměr výzkumníků pro terapeutické využití jejich poznatků vystihuje následující myšlenka – jestliže bakteriím zabráníte v této „síťové“ komunikaci, nebudou schopny vytvořit „inteligenci“, což znamená, že nebudou schopny ani organizovaných akcí.
Proto je výzkum bakteriálního kvóra mimořádně atraktivní oblastí pro vývoj nových medikamentů. K atraktivitě takového výzkumu přispívá i skutečnost, že se stále více objevují rezistentní kmeny bakterií, které omezují efektivitu stávajících antibiotik. Přitom slabým místem těchto rezistentních kmenů, kterého výzkumníci chtějí využít, je okolnost, že i tyto rezistentní bakterie potřebují vytvářet své sítě, a pokud budou přerušeny jejich komunikační signály, ztratí schopnost se tímto způsobem organizovat. Tato idea se zdá být jednoduchá, ale odhaduje se, že bude trvat více než 15 let, než se začne transformovat v realitu.
Udělovány první granty na projekty
Bonnie L. Basslerová, profesorka na princetonské univerzitě, jež se v minulých letech podílela na definici bakteriálního kvóra, získala před měsícem svůj vůbec první grant od National Institutes of Health – po více než deseti letech podávání žádostí. „Občas jsem se cítila jako outsider,“ charakterizovala své pocity z tohoto období.
Začátky jsou těžké a bez adekvátních financí není možné ve výzkumu pokračovat. Například v roce 1999 byla založena společnost Quorex, jež pokračovala ve výzkumu profesorky Basslerové s podporou takzvaného venture kapitálu. Avšak ještě před svým pohlcením mamutí firmou Pfizer v roce 2004 byla společnost Quorex nucena problematiku bakteriálního kvóra opustit a přesunout směr svého bádání na méně exotické projekty vývoje antibiotik. A dvě další společnosti zkoumající možnost využití „quorum sensing“ ve vývoji nových antibiotik zkrachovaly nebo také přešly do jiných oblastí výzkumu.
Teorie kvóra však zaujala pozornost nové generace vědců. Jedním z nich je Helen E. Blackwellová, odbornice v oblasti organické chemie a docentka na University of Wisconsin v Madisonu. Loni na podzim její laboratoř prezentovala první výsledky svého výzkumu – objev metody, jak narušit konkrétní typy patogenního kvóra bez deteriorace sítí synbiotických bakterií. Přestože H. Blackwellová nebyla první, kdo tuto metodu objevil, látka, kterou její tým použil, se ukázala být neobyčejně aktivním disruptorem bakteriální sítě. Metoda H. Blackwellové přitom využívá tzv. „malých molekul“, které se již uplatnily například ve vývoji Viagry. Po svém úspěchu profesorka Blackwellová obdržela grant od nadace Wisconsin Alumni Research Foundation, aby mohla dále tyto specifické malé molekuly zdokonalovat a vyvíjet nový lék.
Stále je více otázek než poznatků
Studovaná technika „quorum sensing“ je zatím ve stadiu inovací nejen s mnoha přísliby, ale také s mnoha otázkami. Co se například stane, když se „rozsíťované“ bakterie v těle dále rozvinou? Co se stane, když nasazení techniky „quorum sensing“ přiměje bakterie k aktivaci ještě dříve, než bude vytvořena jejich kompletní síť tvořící kvórum? Jaký bude užitek z indukce „quorum sensing“ u symbiotických bakterií? Všechny tyto a jiné otázky musejí být zodpovězeny při studiu na pokusných organismech, například na bekyních velkohlavých nebo na červech, a poté i na lidech. Basslerová konstatuje, že o mezibakteriální komunikaci toho vědci dosud vědí jen velice málo.
Zdroj: