V transplantaci orgánů patří Česko ke světové špičce

Za dobu dvanáctiletého fungování Koordinačního střediska transplantací (KST) získalo v České republice nový orgán téměř 9 000 pacientů, přičemž středisko za tuto dobu evidovalo přes 3 000 dárců. Významnou pozici si KST vybudovalo nejen u nás, ale i v zahraničí. Co do počtu dárců orgánů předstihuje Česko se svými 25 dárci na milion obyvatel i vyspělé země jako Německo, Švýcarsko či Austrálie.

„Dárcovský program je v ČR na opravdu velmi dobré úrovni, za posledních několik let jsme si vydobyli v zahraničí výborné jméno. Jen loni lékaři provedli 808 transplantací, což je o patnáct více než o rok dříve. Orgány získali od 262 zemřelých a 49 žijících dárců. Sice nás těší, že počet dárců stoupá a řadíme se mezi prvních deset zemí na světě, ale ani to nestačí, a proto se stále snažíme náš dárcovský program zlepšovat,“ připomíná prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc., ředitel KST.

U příležitosti 12. výročí činnosti koordinačního střediska byla 14. února udělena zlatá plaketa KST MUDr. Martinu Holcátovi, MBA, za přínos v budování transplantačního programu v ČR. „Nemyslím si, že mám nějaké výsadní zásluhy v oblasti transplantací. Vracím se k nim, protože pracuji v Motole, kde se transplantují plíce, dnes se ale také dělají spolu s IKEM transplantace uteru, děláme transplantaci srdce dětí a ledvin u dětí… Zásluhu mají tedy ti, kteří transplantace dělají,“ ocenil zásluhy kolegů.

„Tradičně nejčastěji transplantovaným orgánem je ledvina. Protože máme dvě ledviny, z každého dárce můžeme uspokojit dva příjemce. Navíc je to poměrně technicky snadná operace, není tak komplikovaná jako například transplantace plic,“ vysvětluje profesor Adamec. Častější jsou v posledních letech ale i transplantace jater, těch se loni uskutečnilo 179. Čeští lékaři navíc umějí jeden orgán rozdělit na dva a uspokojit dětského a dospělého příjemce. Za posledních deset let se ztrojnásobil počet provedených transplantací plic a zdvojnásobil se počet transplantací pankreatu.

Projekt FOEDUS pod českým vedením

Ačkoli počet provedených transplantací roste, stále se zvyšuje i počet pacientů na čekací listině. Zatímco v roce 2006 jich bylo 723, o deset let později šlo již o 1 169 čekajících. Transplantace se ročně nedožije do deseti procent nemocných, loni jich zemřelo 63.

KST nejenže řeší koordinaci transplantační činnosti a správu transplantačních registrů v České republice, ale zastupuje Česko v mezinárodním programu výměny orgánů FOEDUS. Ten funguje v jedenácti zemích Evropy, přičemž během několika měsíců by se dvanáctou zemí mělo stát Irsko.

„I přes veškerou snahu, při sebelepší organizaci a logistice se může stát, že pro darovaný orgán, který máte k dispozici, není na čekací listině v dané zemi vhodný příjemce, protože není shoda například v krevní skupině nebo důležitých parametrech, jako jsou velikost či hmotnost… K takové situaci občas dochází i v ostatních zemích, a to byl hlavní důvod pro založení organizace FOEDUS, která slouží k zajištění mezinárodní výměny těchto orgánů k transplantaci,“ uvádí zástupce ředitele KST, který je od loňského roku i prezidentem mezinárodní organizace FOEDUS, JUDr. Přemysl Frýda. Jen za rok 2016 má tento projekt na svém kontě 31 zachráněných životů.

Nejvíce nabídek v rámci programu FOEDUS přišlo z Francie, která do zahraničí nabídla 97 orgánů, naopak nejvíce nabízených orgánů přijali Italové, celkem 18. Česko nabídlo do zahraničí devět orgánů, z nichž jeden – plíce – byl pro transplantaci použit. Pět českých pacientů naopak orgán ze zahraničí získalo.

V Evropě existují další dvě podobná, i když jinak fungující sdružení – Eurotransplant a Scandiatransplant. Tyto programy spolu zatím nijak nespolupracují, i když výhledově je podle JUDr. Frýdy snaha navázat spolupráci s druhým největším Eurotransplantem.

Výhody vysokoobjemových center

Výrazný pokrok v počtu provedených transplantací zaznamenala v uplynulých dvou letech také FN Motol, a to konkrétně u transplantací plic. V 99 procentech případů se jednalo o transplantace oboustranné. „Pokud by se podařilo udržet současný rostoucí trend, mohl by v letošním roce počet transplantací dosáhnout hranice 40–50 odoperovaných pacientů a FN Motol by se tak zařadila mezi největší transplantační velkoobjemová centra na světě,“ říká prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a současný šéf transplantačního týmu, který v roce 2016 provedl 42 transplantací plic.

Podle nejpřísnějších kritérií USA se k vysokoobjemovým centrům řadí ta, kde se provede minimálně 35 transplantací ročně. „Počtem transplantací jsme se tedy zařadili mezi nejvyspělejší země. Navíc u nás loni byly provedeny i čtyři transplantace plic u dětí, které v Evropě provádí pouze 15 center,“ dodává lékař s tím, že nespornou výhodou velkých center je díky možnosti většího počtu výkonů dosažení lepší praxe a odbornosti operatérů a s tím související i nižší výskyt komplikací. To vše se pak odráží i v celkově nižších nákladech.

Zatímco v období 2006–2013 prováděl motolský chirurgický tým v průměru zhruba dvacet transplantací plic ročně, od roku 2014 jich je každoročně více než třicet. Motolská nemocnice je jediným pracovištěm v České republice, kde se tento složitý zákrok provádí. Podílí se na něm 13členný multidisciplinární tým chirurgů, intenzivistů a koordinátorů. Celý výkon trvá včetně odběru asi dvanáct hodin, avšak může se protáhnout i na dvacet. Transplantace plic, která např. v USA přijde průměrně na 3,5 milionu korun (ve větších centrech jsou ceny nižší), je v ČR hrazena VZP částkou dvou milionů korun. S platbou od ostatních zdravotních pojišťoven to však podle lékařů bývá složitější.

Zdroj: