V Soulu celosvětově o plicním karcinomu
U více než 90 % případů centrálně lokalizovaného karcinomu plic bylo dosaženo kompletní léčebné odpovědi na fotodynamickou terapii, přičemž byl pozorován jen nízký počet rekurencí. To je výsledek malé studie provedené japonskými výzkumníky z Tokyo Medical University. „Všech 54 lézí vykázalo objektivní léčebnou odpověď na terapii, včetně 50 kompletních odpovědí,“ upozornil vedoucí týmu Jitsuo Usuda. Podle něj je klíčem k vysoké úspěšnosti terapie integrace autofluorescenčního diagnostického systému do videoendoskopu (SAFE-3000) pro použití společně s laserovou fotodynamickou terapií. „Detekce červeného fluorescenčního světla emitovaného z tumoru dovolovala přesnou identifikaci okrajů tumoru okamžitě před následnou fototerapií,“ poznamenal J. Usuda s tím, že tento nový fotodiagnostický systém zlepšil kvalitu a efektivitu fotodynamické terapie a umožnil vyhnout se chybám v dávkování laserové iradiace. Fotodynamický systém, který Japonci studují v diagnóze a terapii časného centrálně lokalizovaného karcinomu, kombinuje aplikaci tumor-selektivního fotosenzitizéru talaporfinu a laserové iradiace. Nový přístup byl použit u pacientů, kteří nebyli doporučeni k chirurgickému výkonu vzhledem ke kardiopulmonální dysfunkci, nebo u osob, které se nechtěly podrobit operačnímu zákroku.
Centrálně lokalizovaný tumor byl definován jako léze v regionu mezi tracheální bifurkací a subsegmentálními bronchy. Pro účely studie bylo třeba, aby periferální okraje byly viditelné endoskopicky. Pacienti měli jinak normální RTG a CT nález. Ze studie byli vyloučeni nemocní se zasaženými lymfatickými uzlinami nebo s metastázami. Časné stadium bylo definováno jako carcinoma in situ nebo karcinom s limitovanou invazí do bronchiální stěny bez přesahu za chrupavčitou tkáň. Tumor nesměl být větší než 2 cm v průměru.
J. Usuda dále uvedl, že fotosenzitizér a laser destruovaly tumor v kombinaci s cytotoxickou terapií a imunologickou a antiangiogenní léčbou. Investigátoři v průběhu dalších pěti let zaznamenali celkem sedm rekurencí. Hospitalizace po ošetření trvala sedm až devět dní, což bylo méně než v případě nemocničního pobytu po provedení konvenční (fotofrinové) fotodynamické terapie. Fotodynamická terapie založená na talaporfinu je však dražší než konvenční léčba.
Test sputa pro screening plicního karcinomu
Test sputa založený na sledování genetických abnormalit vzniklých metylací je schopen detekovat každý druhý karcinom plic. Může tak sloužit jako levná a neinvazivní pomocná metoda ve screeningu či diagnostice plicních karcinomů. V rámci studie, která využívala zaslepených vzorků sputa od pacientů s diagnostikovaným tumorem a vzorků kontrolních osob, se zjistilo, že tento dvoumarkerový test vykazuje 50% senzitivitu a 93% specificitu.
„Za použití pouze jednoho metylačního markeru nazvaného RASSF1A měl test 42% senzitivitu a 95% specificitu,“ uvedl Erik Thunissen z VUMC Pathology v nizozemském Amsterdamu. Podle něj umožňuje vysoká specifita testu u některých pacientů upustit od diagnostické bronchoskopie.
„Z pohledu screeningu však počítačová tomografie poskytuje vyšší senzitivitu. Přitom se stává stále běžnějším vybavením zdravotnických zařízení,“ poznamenal Thunissen. Ve studii International Early Lung Cancer Action Project (I-ELCAP) vykázal CT screening 85%, zatímco v jiné studii až 90% specificitu. „Metoda CT screeningu je stále ve vývoji a výsledky z velkých studií budou k dispozici během příštího roku či dvou let. Současně se však stále hledá rychlá metoda nebo test, které bychom mohli použít ještě před rozhodnutím o nutnosti provedení CT vyšetření,“ komentoval Thunissenovu práci James F. Bishop z australské University of Sydney. Dále uvedl, že přestože metylační test sputa má relativně nízkou senzitivitu, může být rychlou metodou, jak neinvazivní cestou pomoci v efektivním screeningu v široké populaci, zejména v rozvojových zemích, kde si nemohou dovolit u každého pacienta použít CT skenování. „Metylace se ukázala být důležitá u některých genetických změn, jež vedou ke karcinomu plic. Problém je ovšem najít ty správné metylační markery,“ vysvětlil Bishop.
Thunissenův tým retrospektivně vyhodnotil genetické metylační markery v prospektivně odebraných vzorcích sputa od 102 pacientů během šesti měsíců po diagnóze plicního karcinomu a od 102 kontrolních osob v Canisius Wilhelmina Hospital v Nijmegenu. Nejlepším markerem se ukázal být RASSF1A - gen se vztahem k apoptóze a zástavě buněčného cyklu. Nový test sputa ve spojení s cytologickým vyšetřením sputa, jež je pozitivní v 19 % případů karcinomu plic, vykazuje již 60% senzitivitu. Podle Thunissena by se měly provést další studie, jež by vyhodnotily citlivost testu v případě ohrožených skupin osob, především kuřáků.
Nová metoda pro pokročilý nemalobuněčný karcinom?
Terapeutické využití inhibitoru receptoru kinázy zvané insulin-like growth factor 1R (IGF-1R) by se mohlo stát novou léčebnou strategií u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic. „Pokud jsme tuto léčbu využili společně s chemoterapií, dosáhli jsme celkové léčebné odpovědi 46 %, což je téměř o polovinu lepší výsledek, než kdybychom použili pouze chemoterapii,“ uvedl Daniel D. Karp z Anderson Cancer Center v americkém Houstonu. Podle něj kombinace podání receptorového antagonisty a chemoterapeutických přípravků zlepšila léčebnou odpověď u všech histologických typů nádoru, všech věkových skupin, stadií onemocnění a bez ohledu na přítomnost či absenci kouření v anamnéze.
Lékaři hodlají dále ve studii pokračovat. „Velmi vysoké procento léčebné odpovědi u pacientů s histologií jinou než adenokarcinom opravňuje k dalšímu výzkumu. Abychom naše iniciální výsledky potvrdili, přibereme do studie dalších 80 pacientů, z toho 50 s neadenomatózním karcinomem,“ poznamenal Karp.
Sledovaný IGF-1R se podílí jak na stimulaci růstu nádoru, tak i na inhibici apoptózy. Inhibice tohoto faktoru na molekulární úrovni reprezentuje racionální přístup v cílené terapii plicního karcinomu. Výzkumníci již uskutečnili druhou fázi randomizované multicentrické klinické studie monoklonální protilátky proti IGF-1R, kterou nazývají CP-751,871. Ve studii sledovali 73 pacientů, z nichž 80 % mělo IV. stadium karcinomu. Ve více než 40 % případů se jednalo o adenokarcinom a ve 28 % se jednalo o blíže nespecifikovaný nemalobuněčný karcinom či o zcela nespecifikovaný histologický typ.
Terapie vykázala významnou léčebnou odpověď u 22 pacientů z 48 (45,8 %) ve srovnání s 8 pacienty z 25 (32 %) v kontrolní skupině. U experimentální skupiny pacientů s adenokarcinomem činila léčebná odpověď 38 % ve srovnání s 30 % v kontrolní skupině. U nemocných s nálezem neadenomatózního karcinomu, kteří se prodrobili experimentální léčbě, činila léčebná odpověď 52 % ve srovnání s 33 % v kontrolní skupině.
Bisfosfonáty téměř zdvojnásobí délku přežití
Pacienti s nemalobuněčným karcinomem plic a kostními metastázami vykazují větší délku přežití, jsou-li léčeni bisfosfonáty. „U pacientů medikovaných bisfosfonáty - kyselinou zoledronovou - se medián přežití pohybuje kolem 433 dní,“ uvedl Kostas Zarogoulidis z Aristotle University v řeckém Thessaloniki. Naopak u obdobných pacientů s totožnou diagnózou, kteří bisfosfonáty neužívali, byl pozorován medián přežití 252 dní (p = 0,004).
„Terapie bisfosfonáty signifikantně zvyšuje přežití a také prodlužuje dobu progrese,“ upozornil Zarogoulidis s tím, že se věří, že toto zlepšení lze připsat přímému antitumoróznímu účinku bisfosfonátů, na nějž již upozornily předešlé studie s plicními tumory. Uvažuje se o tom, že bisfosfonáty třetí generace inhibují tumorový protein prenylation a indukují apoptózu.
Ručně balené cigarety jsou nebezpečnější než standardní
Ručně balené cigarety přinášejí kuřákům signifikantně vyšší riziko vzniku karcinomu plic než komerčně vyráběné značkové výrobky. K tomuto poznatku dospěli investigátoři z Sorlandet Hospital v norském Kristiansandu. Norsko je jednou z mála zemí mimo oblast třetího světa, kde si významné množství kuřáků balí cigarety.
Podle Heidi B. Rolkeové z výzkumného týmu proběhl nástup plicního karcinomu u kuřáků ručně balených cigaret dříve v průměru o 7,7 roku než u kuřáků nakupujících strojově vyráběné cigarety v obchodě (32,3 roku versus 40,0 roku, p = 0,018), a to navzdory skutečnosti, že baliči cigaret jich vykouřili denně podstatně méně (14,9 ručně balené cigarety versus 19,8 standardní cigarety, p < 0,0001). Výsledky kohortové studie však nelze jednoduše vztahovat i na země, kde ručně balené cigarety nejsou ve velké oblibě. „Nicméně podíl kuřáků ručně balených cigaret se zvyšuje i ve Spojených státech,“ komentovala přednášku Carolyn Dreslerová z Arkansas Department of Health v Little Rocku. Vzrůstající oblibu ručně balených cigaret i v jiných částech světa, například v Indii, přitom kladla do souvislosti se zvyšujícím se daňovým zatížením.
Norští investigátoři provedli prospektivní studii, kdy rozeslali dotazníky 479 pacientům s poprvé diagnostikovaným primárním karcinomem plic žijícím v jižním Norsku. Z nich 21 % mělo malobuněčný plicní karcinom a u 70 % se vyskytoval nemalobuněčný karcinom. U zbývajících nebyla histologie specifikována. Pouze šest procent respondentů nikdy nekouřilo. Mezi kuřáky byla velká většina (88 %) těch, kteří kouřili vlastnoručně balené cigarety.
Významnou skutečností bylo i to, že kuřáci ručně balených cigaret začínali s kouřením v časnějším věku (55 % z nich začalo kouřit ve věku 16 let versus 36 % kuřáků strojově vyráběných cigaret, p = 0,04).
Důvodem zvýšeného karcinogenního rizika u ručně balených cigaret je, že obvykle obsahují více tabáku než strojově vyráběné výrobky. Ručně balené cigarety obsahovaly zhruba desetkrát více nikotinu než továrně vyráběné produkty (1 až 3 mg versus 0,1 až 0,5 mg) a také podstatně více dehtu (22 až 35 mg versus 1 až 15 mg).
„Tyto závěry indikují, že bychom se měli zabývat otázkou, zda zvyšující se ceny průmyslově vyráběných cigaret vedou k této ,substituci` ručně baleným tabákem,“ mínil Jonathan M. Samet z John Hopkins University s tím, že ceny obou typů cigaret by měly být vyrovnané. Ručně balený tabák je levnější i v Norsku. „Nicméně poselství zprávy se tím nemění - ať už v prvním nebo v druhém případě, lidé by měli přestat kouřit,“ dodala Dreslerová.
Zdroj: