V počtech transplantací se drží ČR na předních místech žebříčku

Závěrečná část programu byla poctou letos zesnulému chirurgovi MUDr. Vladimíru Kočandrlemu, jehož tým v roce 1984 jako první v Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. V počtech transplantací se drží ČR dlouhodobě na předních místech světového žebříčku.

„Bylo nesmírně obtížné s transplantacemi začít, stejně náročné je však i transplantační program dále rozvíjet,“ uvedl předseda správní rady nadace MUDr. Štefan Vítko, CSc. Podle něj má týt česká transplantační medicína na co pyšná a určitě se může srovnávat s nejvyspělejšími státy západní Evropy i USA.

Česká transplantační nadace Karla Pavlíka byla pojmenovaná po prvním pacientovi, kterému byla v tehdejším Československu úspěšně transplantována ledvina, 21. března 1966, ledvinu mu darovala matka. Štěp fungoval 3,5 roku, což na první transplantaci byl veliký úspěch.

„Cílem nadace je všemožným způsobem propagovat transplantační medicínu, od roku 1998 udělujeme výroční cenu České transplantační nadace osobnosti, která se mimořádným způsobem zasloužila o transplantační medicínu,“ doplnil dr. Vítko.

Oceněním chtěla podle něj nadace přitáhnout pozornost světových transplantologů k české medicíně. Mezi laureáty jsou slavné osobnosti, profesor Paul Terasaki z Los Angeles, který položil základy transplantační imunologie, profesor Mats Brännström, který připravil první transplantaci dělohy a dosáhl toho, že se v programu narodilo už osm zdravých dětí, či MUDr. Bohdan Pomahač, který provedl první úplnou transplantaci lidské tváře v USA, jež zároveň byla celosvětově teprve třetí. V loňském roce převzali prestižní ocenění profesor Pavel Pafko a profesor Robert Lischke za zahájení a realizaci programu transplantací plic v roce 1997 a jeho úspěšný rozvoj.

Od roku 2011 sbírá nadace v projektu Ti, kteří byli při tom, audiovizuální svědectví pamětníků. „Za 25 let se transplantační medicína rozvinula, včetně ČR. Před 25 lety nebyly transplantace plic, netransplantovala se játra pětiměsíčnímu kojenci, nebyly transplantace tenkého střeva, nemohli jsme transplantovat dvojice, když mluvím o žijících dárcích, které jsou geneticky vzdálené. Náš podíl je skromný, ale rád používám větu: Děláme, co umíme,“ poznamenal MUDr. Vítko.

Statistika sebraná španělským ministerstvem zdravotnictví, která shromažďuje údaje o transplantacích a dárcích z celého světa, uvádí na milion obyvatel v ČR např. 43 transplantací ledvin, v Evropě 34, na celém světě také 34. „Z údajů vyplývá, že téměř ve všech oblastech transplantologie ČR si vede velmi dobře,“ ocenil předseda správní rady nadace. Celkem v roce 2015 bylo na světě provedeno 126 670 transplantací: z toho ledvin 84 347, jater 7 023, srdce rovněž 7 023, plic 5 046, 2 299 slinivky a 196 tenkého střeva.

Na dotaz, transplantace kterého orgánu považuje za nejsložitější, MUDr. Vítko odpověděl:

„Nejsem chirurg, ale myslím si, že technicky velmi složité jsou transplantace plic. Také transplantace tenkého střeva jsou náročné, protože tam velice často nejde o izolovanou transplantaci, ale provádí se současně s transplantací jater. Složitá také je transplantace pankreatu vzhledem k tomu, že tento orgán produkuje velice agresivní enzymy, takže se dlouho hledalo správné místo, kam ho v těle umístit. Transplantací pankreatu se provádí ve světě nejméně a jejich počet, protože k dispozici je ještě nová metoda, transplantace Langerhansových ostrůvků,“ řekl dr. Vítko.

Spoluzakladatelka České transplantační nadace MUDr. Jana Ekbergová, která se ve Švédsku podílí na tamním programu transplantací dělohy, doplnila, že transplantace slinivky břišní se nejčastěji provádí společně s transplantací ledviny, protože se jedná o nemocné, kteří mají závažnou cukrovku s mnoha komplikacemi, včetně selhání ledvin. Jsou sice nemocní, jimž je transplantována slinivka ještě před nástupem komplikací, ale to je výjimka.

„Člověk, který je těžký diabetik, má velice těžkou metabolickou kontrolu, upadá často do kómatu, chodí na dialýzu, protože mu selhaly ledviny, odchází zhruba dva týdny po úspěšné transplantaci obou orgánů domů. Zbavil se inzulinových injekcí, zbavil se dialýzy a jeho možnost přežití se neuvěřitelně zlepšila. Transplantace tedy výrazně zlepšují kvalitu života a prodlužují život nemocných,“ shrnula lékařka.

Tabulka 1: Počty transplantací v r. 2016 celkem/na milion obyvatel v ČR, Evropě a na světě

Zdroj: Global Observatory on Donation and Transplantation

Tabulka 2: Počty transplantací, dárců a pacientů na čekací listině od roku 2006 v ČR

Zdroj: Koordinační středisko transplantací

Zdroj: MT