V inkretinovém boji zvítězil liraglutid

Ve stručnosti shrňme, že studie LEAD 1 prokázala významně vyšší účinnost liraglutidu přidaného do kombinace k derivátu sulfonylurey glimepiridu ve srovnání s rosiglitazonem. Ve studii LEAD 2 vedla kombinace liraglutidu s metforminem k významně lepší kompenzaci diabetu ve srovnání s kombinací metforminu s glimepiridem.

Rovněž monoterapie liraglutidem zlepšila kompenzaci diabetu lépe než monoterapie glimepiridem (LEAD 3). Studie LEAD 4 prokázala signifikantní zlepšení kompenzace diabetu při přidání liraglutidu do kombinace s metforminem a rosiglitazonem.

Velmi zajímavé pro vymezení postavení GLP‑1 agonistů v léčbě diabetu jsou výsledky studie LEAD 5, které srovnávaly účinnost kombinace metformin + glimepirid + liraglutid s kombinací metformin + glimepirid + inzulin glargin, přičemž kombinace s liraglutidem byla účinnější při snížení glykovaného hemoglobinu.

Navíc na rozdíl od kombinace s glarginem vedla k poklesu tělesné hmotnosti. Ve studii LEAD 6 byl liraglutid přímo srovnáván s dalším GLP‑1 agonistou exenatidem.

Podávání liraglutidu bylo ve srovnání s exenatidem mírně účinnější ve vztahu k poklesu glykovaného hemoglobinu, tělesné hmotnosti a glykémie nalačno. Pokles postprandiální glykémie byl poněkud výraznější při podávání exenatidu.

Recentní srovnání liraglutidu a sitagliptinu

Recentně vyšla v časopisu Lancet (2010;375:1447–1456) a na 70. ročníku výročního setkání Americké diabetologické společnosti (ADA) byla prezentována studie posuzující liraglutid v kombinaci s metforminem vs. kombinace sitagliptin a metformin z hlediska signifikantnějšího poklesu glykovaného hemoglobinu a stabilnějšího udržení jeho nízkých koncentrací, současně také z pohledu tělesné hmotnosti a koncentrace glukózy nalačno u diabetiků 2. typu.

Minulý týden její výsledky v souvislosti s uvedením přípravku liraglutid odborným médiím ve stručnosti představil prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Studie (označovaná číslem 1860) byla navržena jako pokračovací fáze randomizované, dvojitě zaslepené studie, probíhala v Evropě a Severní Americe a zahrnula pacienty s diabetem 2. typu (n = 497), kteří užívali samotný metformin a na této léčbě nedosahovali optimální kontroly onemocnění. Po prvních 26 týdnech byli pacienti rozděleni do skupiny užívající liraglutid 1,2 mg nebo 1,8 mg jedenkrát denně a skupiny se 100 mg sitagliptinu jedenkrát denně. Primárním cílem studie bylo ověřit, zda je liraglutid účinnější v kontrole diabetu ve srovnání se sitagliptinem, sekundární cíle pak sledovaly kvalitu života pacientů, měřenou dotazníkem DTSQ. Sledování probíhalo 52 týdnů.

Studie ukázala, že pacienti léčení 1,2 mg či 1,8 mg liraglutidu dosáhli většího snížení glykovaného hemoglobinu oproti pacientům užívajícím sitagliptin 100 mg (‑1,3 % a ‑1,5 % vs. ‑0,9 %). Pacienti užívající liraglutid snížili tělesnou hmotnost více ve srovnání s pacienty na sitagliptinu (2,8 kg a 3,7 kg vs. 1,2 kg). Co se týkalo změn hodnot glykémie nalačno, byly znatelnější v liraglutidové skupině oproti sitagliptinové, přičemž v liraglutidové větvi byla ještě pozorovaná výraznější závislost na dávce (‑1,7 mmol/l a ‑2,0 mmol/l vs. ‑0,6 mmol/l).

Navíc pacienti užívající 1,8 mg liraglutidu denně udávali významně vyšší spokojenost s léčbou ve srovnání s pacienty léčenými sitagliptinem. Pacienti ve studii snášeli oba přípravky dobře, více nežádoucích účinků hlavně v podobě nausey se objevilo ve skupině s liraglutidem, nicméně byly pouze přechodného rázu, největší procento případů se projevilo v začátku dávkování, v dalších týdnech se v obou skupinách objevovala stejně často a procento případů nepřesáhlo hranici dvou procent.

„Tento výsledek si vysvětlujeme tím, že v případě sitagliptinu se jedná o inhibitor enzymu DPP 4, který štěpí endogenní GLP‑1. Inhibicí tohoto enzymu dosáhneme fyziologického zvýšení endogenního GLP‑1, zatímco při léčbě liraglutidem dodávame diabetikovi analog tohoto hormonu nad rámec jeho vlastní produkce. Díky příznivé farmakokinetice liraglutidu se však daří u pacientů, kteří ho užívají, tyto nežádoucí účinky rychle minimalizovat,“ doplňuje prof. Kvapil.

Na základě uvedené studie se dá shrnout, že liraglutid ve srovnání se sitagliptinem prokázal větší redukci HbA1C, přičemž dvakrát až třikrát více pacientů dosáhlo jeho cílových hodnot. Byla také pozorována signifikantně větší redukce glykémie nalačno, větší váhové úbytky a zlepšení funkce beta‑buněk (HOMA‑B) ve prospěch liraglutidu. Spokojenost s léčbou, hodnocená pomocí dotazníku DTSQ, byla obdobná.

Touto studií výzkum účinnosti a bezpečnosti liraglutidu nekončí, ještě letos se chystá zahájení studie LEADER (Liraglutide Effect and Action in Diabetes: Evaluation of Cardiovascular Outcome Results), která by měla během pěti let testovat kardiovaskulární bezpečnost liraglutidu u zhruba 9 000 diabetiků 2. typu. Dosud liraglutid vyzkoušelo v rámci studií 6 500 pacientů, nyní je schválen pro užití u diabetiků 2. typu ve všech zemích Evropské unie.

Aplikuje se jednou denně subkutánně pomocí předplněného pera, nezávisle na příjmu potravy a v kteroukoli denní dobu.

V kombinaci s metforminem či sulfonylureou je určený pacientům, kteří na jiné léčbě nedosáhli během tříměsíčního užívání optimální kontroly diabetu.

Zdroj: Medical Tribune