V Brně vzniká nová spinální jednotka
Bývalý ředitel Úrazové nemocnice v Brně, senátor Miloš Janeček, zpochybňuje především investici do spinální jednotky – jde podle něj o zbytečně vynaložené prostředky, protože potřebám celého regionu postačuje spinální jednotka v úrazové nemocnici. Ta vznikla už v roce 1992 jako první české pracoviště svého druhu. Zde nasbírané zkušenosti pak zúročily další tři takové jednotky – v Krajské nemocnici Liberec, ve FN Ostrava a ve FN Motol.
Koncepce zcela nové spinální jednotky má své nesporné výhody – zdravotníci i pacienti by získali moderní pracoviště, už od začátku budované s ohledem na specifické potřeby těchto nemocných. Ještě důležitější je však zázemí fakultní nemocnice. „Spinální pacienti se svým komplexním postižením potřebují péči urologa, gynekologa, psychiatra, cévního specialisty, sexuologa, v podstatě by se dalo říci, že téměř kteréhokoli oboru. V tomto směru jim může FN nabídnout ucelenější přístup než Úrazová nemocnice,“ říká doc. MUDr. Michal Mašek, CSc., přednosta Kliniky úrazové chirurgie FN Brno
Na špičkové úrovni je zde zajištěna i operativa v akutní fázi onemocnění. „Naše klinika je schopna provést veškeré spondylochirurgické výkony, které u těchto pacientů připadají v úvahu,“ uvádí doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc., přednosta Ortopedické kliniky FN Brno.
Pro chronické pacienty je lůžek málo
To, co ale FN Brno zatím nemá, je tým samotné spinální jednotky. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby k nám kolegové z úrazové nemocnice přešli, jsme ale připraveni i na tu možnost, že budeme tým budovat od začátku,“ uvádí doc. Chaloupka.
Lze si představit i tu variantu, že by v Brně pracovaly dvě spinální jednotky paralelně. Co dělat by pravděpodobně měly obě, i když by se poněkud změnilo spektrum pacientů. Počet nově vzniklých míšních lézí je setrvalý – každý rok je takto postiženo zhruba 250 pacientů. „Stávající spinální jednotky se o ně dokáží postarat, zde problém není,“ říká MUDr. Jiří Kříž, předseda České společnosti pro míšní léze ČLS JEP. Celkový počet paraplegiků a tetraplegiků se ale zvyšuje, a to i díky lepší léčbě, které se těmto nemocným dostává. Délka života „na vozíku“ se přibližuje normální očekávané délce života. Tito pacienti potřebují trvalou péči, a to mnohdy za hospitalizace. „Spinální jednotky ošetřují také nemocné, u kterých došlo k rozvoji komplikací, a to třeba i řadu let po vzniku léze. Nejčastěji jde o dekubity či infekce urogenitálního traktu. Ze zkušenosti víme, že pokud nejsou hospitalizováni na specializovaném pracovišti, často léčba není optimální. Pro tyto pacienty je kapacita nedostatečná. Bylo by vhodné, kdyby vzniklo pracoviště, které by se zaměřilo jen na péči o tuto skupinu nemocných,“ uvádí MUDr. Kříž.
Rozhodující slovo budou mít plátci péče – je na nich, s kým uzavřou příslušné smlouvy. Nejde o nevýznamné částky. Výší platby se lůžko na spinální jednotce blíží lůžku intenzivní péče.
Zdroj: