V Británii zahájí testy viroterapie karcinomů
Testy povede profesor Leonard Seymour z oxfordské univerzity, který se již viroterapií zabýval spolu s kolegy v Londýně a v USa. Výzkumníci chtějí najít způsob, jak přímo zasáhnout metastatické nádorové buňky, které se již od tumoru oddělily. Tým profesora Seymoura využívá k pokusům chemicky modifikované viry, které se transportují krevní cestou a napadají karcinomové buňky, aniž by byly ničeny imunitním systémem pacienta.
„Principiálně jde o metodu, jež může být mnohokrát efektivnější než klasická chemoterapie,“ říká profesor Seymour. I kdyby však vyšla nejlepší varianta scénáře, bude podle něj trvat ještě několik let, než bude moci být viroterapie rutinně využívána.
Metoda využívá slabiny karcinomu
Řešení, které navrhuje profesor Seymour, využívá faktu, že karcinom suprimuje imunitní systém pacienta. Viry pak vyhledávají tumory jako své útočiště, protože zde nejsou imunitní buňky, které by jim bránily v replikaci. Virus se v tumoru snadno šíří a k jeho aplikaci postačuje jen malá dávka. Replikací virus vytvoří miliony kopií v každé buňce, u níž poté dojde k ruptuře a virové částice infikují přilehlé tumorózní buňky, kde se celý proces opakuje.
Viroterapie se jako léčebná metoda v onkologii již zkoumá v několika výzkumných centrech po celém světě řadu let. Vědecké časopisy již některé práce publikovaly. V USa byly viry přímo injikovány do tumoru, ale tato technika má jeden velký nedostatek – nebylo ji možno použít, byl‑li karcinom nepřístupný nebo již metastázoval.
Virus se maskuje
Od těchto již zkoumaných metod se Seymourův postup liší tím, že maskuje virus před imunitním systémem pacienta. Chemickou modifikací jej totiž vybaví polymerovým pláštěm, kterým jej kryje před detekcí imunitním systémem. Jeho řešení však komplikuje skutečnost, že takto upravený virus je sice schopen replikace v tumorózní buňce, avšak jeho kopie již tento polymerový ochranný plášť nemají. Vědci proto hledají způsob, jak replikanty udržet v karcinomu, jinak by totiž byly destruovány imunitními buňkami.
Předběžný výzkum provedený na myších ukázal, že Seymourova metoda se dobře uplatňuje proti karcinomům odolným vůči dosud používané standardní farmakoterapii. Očekává se, že metoda bude obzvláště využitelná v případě metastázovaných tumorů
Využije se virus rhinitidy a varioly
Seymour chce v klinických testech na lidech použít dva viry – adenovirus, který obvykle vyvolává typické příznaky rýmy, a virus vakcinie, jenž se používá při očkování proti variole. Viry budou zpočátku během testů bez ochranného polymerového pláště a budou aplikovány lokálně u hepatocelulárních tumorů, aby se zjistilo, do jaké míry je tato léčba efektivní u lidí a jaké je potřebné dávkování. Poté budou zahájeny testy s viry chráněnými polymerovým pláštěm.
Cesta k registraci léčby bude velmi dlouhá
Pokud jde o dobu, kdy by mohla být viroterapie zahájena i v Česku, bude to obdobné jako u všech léků. „Protinádorová léčiva jsou obecně dostupná pro české pacienty v obdobném horizontu jako v jiných státech Evropské unie. Jinou otázkou je jejich úhrada zdravotními pojišťovnami, která závisí na účinnosti přípravku, indikační skupině, finančních možnostech plátců péče a dalších faktorech,“ uvádí MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., zástupce pro vědu a výzkum Onkologického centra Fakultní nemocnice Olomouc. Podle něj je nicméně v případě viroterapie cesta k registraci léku ještě velmi dlouhá a vůbec není jasné, zda proběhne úspěšně.
Maskování antigenů se využívá i v ČR
Problémem viroterapie a obecně genové léčby s použitím virových vektorů zůstává imunitní odpověď pacienta, která virus eliminuje velmi efektivně. „Kolegové z oxfordské univerzity se snaží obelstít imunitní systém chemickou modifikací viru, nicméně tento postup nezaručí ochranu nových replikovaných virionů v buňce. Obdobného ,maskování‘ antigenních molekul v onkologii běžně využíváme, například se jedná o pegylovanou formu L-asparaginázy či interferonu,“ poznamenává M. Hajdúch.
V česku se metoda zatím netestuje
„Testování viroterapie v provedení kolegů z Oxfordu se podle mých informací v České republice zatím neprovádí. Je možné, že v případě vstupu viroterapie do klinického zkoušení projeví farmaceutické společnosti zájem o zkoušení i na našich pacientech, jak tomu bylo a je u řady dalších léčiv. Nicméně výzkum virů a nádorových chorob má v naší republice slavnou historii sahající až do šedesátých let,“ připomíná MUDr. Hajdúch. V současnosti se snaha českých onkologů a gynekologů soustřeďuje zejména na otázku vakcinace proti HPV virům v prevenci karcinomu děložního čípku.
Viroterapie se bude kombinovat s ostatními metodami
Nádor je ve své podstatě nesmírně heterogenní populací buněk s mimořádnou schopností adaptace na změněné životní podmínky, včetně měnící se protinádorové léčby. „Proto je největších úspěchů dosahováno léčbou komplexní, s použitím více léčebných modalit, která snižuje pravděpodobnost či oddaluje vznik nádorové rezistence. To se až na výjimky potvrdilo i se zavedením cílené biologické léčby u solidních nádorů. Myslím, že pokud viroterapie dospěje až do klinického použití, bude rovněž kombinována s dalšími léčebnými modalitami,“ uzavírá M. Hajdúch.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A7
Zdroj: