Úspory v cenách léků – na řadě jsou nemocnice
„Návrh poslance Marka Šnajdra na sedmiprocentní plošné snížení cen a úhrad léčiv, které neprošly revizním řízením, odvádí pozornost od oblastí skutečných úspor. V kombinaci se snahou prezidenta ČLK Milana Kubka prosadit v nejvíce regulované části českého zdravotnictví, jíž jsou léky, snížení úhrad ještě významnější, bude mít za následek jen další zvýšení spoluúčasti pacientů.
Podle premiéra Petra Nečase se má stát návrh novely zákona navíc určitým „nosičem“. Existuje tak reálná hrozba, že dojde během druhého čtení této novely v poslanecké sněmovně k jejím hlubším změnám, které obejdou standardní připomínkové řízení odborníků,“ uvádějí představitelé České lékárnické komory ve svém prohlášení.
Navržené řešení podle nich pouze nesystémově „zmírňuje“ důsledky složité legislativy a zdlouhavé provádění revizí cen a úhrad a nemůže přinést ani významnou úsporu finančních prostředků určených pro zdravotnictví. Dostupné statistiky uvádějí, že léky na předpis činí v nákladech pojišťoven pouze 17 % a jejich podíl trvale klesá. Ze zmíněných 17 % dosud neprošla revizí cen a úhrad pouze menší část. Množství léků proplacených pojišťovnami je přitom v ambulantní sféře závislé především na výši tzv. preskripčních limitů lékařů a ty zůstávají bez významných změn.
Léčiva jsou již velmi dlouho bezesporu nejvíce regulovanou oblastí ve zdravotnictví.
Velmi dobře je to vidět ve srovnání vývoje úhrad léčiv a například zdravotnických prostředků. Zatímco například úhrada přípravku Zocor 20 mg klesla mezi léty 1999 a 2010 z 1 098 korun na 157,08 koruny za balení, úhrada testovacích proužků do glukometru zůstává stále stejná, 700 korun za balení,“ upozorňuje Mgr. Michal Hojný, viceprezident ČLnK.
Z porovnání nákladů VZP na zdravotní péči v roce 2004 a očekávaným definitivním účtem roku 2010 je patrné, že výdaje na léčiva předepsaná na recept poklesly i přes zavádění nových drahých přípravků v tomto srovnání o 1,32 miliardy korun ročně, což činí snížení nákladů o cca 5,5 %, zatímco v souhrnu ostatních segmentů zdravotnictví došlo k jejich nárůstu o téměř 35 miliard korun za rok vůči stavu roku 2004, což činí 42 procent.
Také zástupci GML berou na vědomí vládní souhlas s návrhem zákona na přechodné snížení cen a úhrad léků, u kterých zatím neproběhlo přecenění SÚKL. „Většina léčivých přípravků vydávaných ve veřejných lékárnách již úhradovou revizí prošla, což se projevilo snížením obratu v lékárnách, a mělo tak vliv na jejich hospodaření. Lze to doložit aktuálními čísly. Zároveň zákonné přecenění výše úhrad léků přineslo roční úspory pro zdravotní pojišťovny ve výši pěti miliard korun,“ konstatuje Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML.
Přeceněním SÚKL prošlo 72 % léků ze sortimentu veřejných lékáren. Další úspory v lékové politice je podle něj možné nalézt pouze v lécích používaných v nemocnicích. Tyto léky na přecenění SÚKL teprve čekají. Prodloužením platnosti Janotova balíčku získá SÚKL čas, aby dokončil tuto práci a úspory nalezl také v léčivech, která se používají jako speciální v nemocnicích.
„Zkušenost lékárníků veřejných lékáren z dennodenní praxe napovídá, že pokud by došlo k dalšímu snížení cen léků ve veřejných lékárnách, stovky těchto lékáren by zanikly. Zejména by se to týkalo lékáren v malých městech a vesnicích na celém území České republiky.To by nejen vyvolalo vlnu propouštění v řadách lékárníků a zdravotnického personálu lékáren, ale zejména by se skutečně vážným a znatelným způsobem zhoršila lékárenská péče o pacienty v naší zemi,“ varuje Mgr. Hampel.
Představitelé ČLnK k tomu dodávají, že zásadní úspory ve zdravotnictví je nutné hledat v trvale vysoce rostoucích a viditelně ne zcela kvalitně regulovaných segmentech a v rozsáhlé investiční činnosti bez jasné koncepce. Podle nich navržená novela znamená pro náklady pojišťoven pouze kosmetickou změnu, na pacienty, lékárny a jejich odborný personál však bude mít naopak velmi neblahý dopad.
Zdroj: Medical Tribune