Úspěch léčby plicní fibrózy závisí na včasné diagnostice

Profesorka MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze je iniciátorkou řady výzkumných projektů zaměřených na závažné chronické plicní nemoci, na nichž se také podílí. Mimo jiné je odborným garantem programu časné detekce karcinomu plic v ČR a předsedá světově největšímu mezinárodnímu registru idiopatické plicní fibrózy – EMPIRE. Právě o tomto onemocnění, s nímž se nyní lékaři setkávají stále častěji, jsme si spolu povídaly.

• Jak je plicní fibróza častá a nakolik se daří v běžné praxi tyto nemocné odhalit?

Plicní fibrózy jsou čím dál častější, takže se dá říci, že původní četnost, kdy například u idiopatické plicní fibrózy šlo o nemoc, která se týkala 2–2,5 na 100 000 osob, dnes již mluvíme v některých populacích o 24–30 na 100 000. Navíc zjišťujeme, že když provádíme například screening karcinomu plic v rizikové populaci mezi 55–74 lety, tak až deset procent lidí, kteří jsou screenováni pro karcinom plic, má změny na CT, které odpovídají plicní fibróze. Můžeme tedy říci, že plicních fibróz je stále víc – je to vlastně novodobá pandemie.

• Čím si tento nárůst vysvětlujete?

Je nepochybné, že podíl na nárůstu má jednak lepší diagnostika a programy screeningu karcinomu plic a pak také dostupnost léčby. V době, kdy účinná léčba fibrózy neexistovala (před rokem 2011), byla malá motivace pacienty s plicní fibrózou vyhledávat. Je možné, že i větší zátěž populace znečištěným prostředím, včetně řady nových léků, může hrát svou roli.

• Jaký zde má význam časná diagnostika?

Zcela kruciální, protože plicní fibrózu umíme léčbou zpomalit, někdy přechodně zastavit, ale nedokážeme ji vyléčit. Nedokážeme už plíci vrátit normální ušlechtilou strukturu poté, co se jednou zajizví. Je tedy zcela zásadní, aby diagnóza byla co nejčasnější, aby člověk měl co největší prodloužení života, případně aby se dočkal transplantace, pokud je indikována.

• Už jste zmínila screening karcinomu plic. Jedním z jeho přínosů je diagnostika i jiných závažných plicních onemocnění než karcinomu. Jak se to daří u plicní fibrózy?

Řekla bych, že stran záchytu časných stadií karcinomu plic jsme na tom velmi dobře. Poslední vyhodnocování proběhlo koncem loňského dubna, kdy jsme zjistili, že z cílové populace, což je asi 300 000 lidí – tedy kuřáků kouřících alespoň 20 cigaret denně po dobu 20 let ve věku 55–74 let, jsme oslovili desetinu. Ne všichni pacienti pak souhlasili se zařazením do screeningu a s provedením CT vyšetření, nicméně pomocí CT bylo již vyšetřeno více než deset tisíc lidí a z nich jsou téměř čtyři procenta těch, kteří jsou v prvním kole pozitivní. To znamená, že u nich najdeme uzle, které jsou potenciálními nádory, jež se pak mohou dobře řešit – odoperovat a včas léčit. Stran plicní fibrózy, v rámci screeningu nacházíme kolem osmi procent jedinců, kteří mají časné změny odpovídající možné plicní fibróze.

• Jak by se mohl screening optimalizovat, aby plicní fibrózu ještě lépe podchytil?

V podstatě to optimalizováno je. Na nízkodávkovém CT dokáže radiolog rozpoznat i změny, které odpovídají časné fibróze, a takový pacient je pak samozřejmě odeslán a léčen i pro toto onemocnění. Navíc tím, že samozřejmě vyšetřujeme i plicní funkci, kdy lidé dýchají do spirometru a mají vyšetření plicní difuze, dokážeme časně diagnostikovat i chronickou obstrukční plicní nemoc. A protože vedlejším nálezem je zvápenatění koronárních věnčitých tepen, bavíme se nyní s kolegy internisty a kardiology, jak využít tento údaj pro zlepšení prevence třeba infarktu myokardu.

• Jak je možné zoptimalizovat cestu pacienta screeningem?

Snažíme se o to již při samotné přípravě. Oslovili jsme všechny praktické lékaře, aby program vhodné populaci nabízeli. Samozřejmě oslovujeme pneumology, kteří o programu dnes vědí již všichni a všichni jsou zapojeni. Zároveň oslovujeme internisty, transplantační chirurgy a určitě i onkology, protože ten, kdo je vyléčen z jednoho nádoru, má daleko vyšší riziko, že dostane karcinom plic jako další nádor. Takže spolupracujeme se všemi těmito odbornými společnostmi, aby posílali klienty na screening. Navíc spolupracujeme i s pacientskými organizacemi, zejména s organizacemi pro onkologické pacienty.

• Jak si v této oblasti stojíme v porovnání s Evropou?

V rámci Evropy je nutno podotknout, že Česká republika je v tomto ohledu jedním z velmi progresivních států. Plošný pilotní projekt screeningu karcinomu plic máme jako pouze jedna ze tří zemí v Evropě. Až po nás přicházejí velké země, jako je Německo nebo Francie, které se k tomuto kroku teprve chystají. Na začátku jsme byli my, Polsko a Chorvatsko. Jsme součástí evropského projektu EU4Health – SOLACE, který je zaměřen na implementaci screeningu karcinomu plic v Evropské unii. Máme v rámci tohoto projektu na starost metody zvýšení náboru pacientů s výrazně vyšším rizikem.

• Jak dlouho trvá, než se dnes pacient dostane na adekvátní pracoviště? Jak to i díky screeningu narovnat?

Ve screeningu s tím pacienti problém nemají. Je-li pacient zařazen, dostane se k diagnostice a péči rychle. Jde o měsíc, maximálně dva, než se dostane na CT vyšetření.

• Jaká je situace u pacientů mimo screening?

To je něco, co nás trápí, zejména u časné diagnózy karcinomu plic, protože bohužel musím říci, že dostupnost péče v České republice klesá. Klesá dostupnost ambulantních specialistů, přehlceny jsou nemocnice, které poskytují místo terénu pohotovostní službu a jsou zahlceny akutními případy. Nicméně na našem pracovišti se snažíme, aby to neodnesli zejména onkologičtí pacienti. Proto nemocný s onkologickou diagnózou, pokud je odeslán praktickým nebo plicním lékařem, má u nás cestu zrychlenou. Snažíme se, aby měl do měsíce stanovenu diagnózu a mohla být zahájena efektivní léčba.

Pacient se symptomy s podezřením na karcinom plic by měl být co nejvíce vyšetřen ambulantním pneumologem a při podezření na karcinom plic poslán do specializovaného pneumoonkochirurgického centra, kde dále probíhá diagnostika a léčba. Někteří praktičtí lékaři jsou velmi pečliví a jsou navázáni na pneumology, ale jsou i praktici, kteří nemocnému s kašlem po telefonu nejprve předepíší desatero různých léků, než ho pošlou na první rentgen. Případně je pacientovi, kterému je přes 70 let, řečeno, ať se objedná přes web, což vůbec neumí. Je to ale lékař od lékaře. Naštěstí je stále více praktických lékařů, kteří dělají svou práci dobře a participují na screeningu karcinomu plic i na jeho časné diagnostice.