USA: Mortalita u IM a iktu razantně klesla
Redukce mortality u infarktu myokardu a cévní mozkové příhody představuje v USA celkem v průměru 160 000 zachráněných životů v roce 2005 (pozn. red.: v posledním roce, ze kterého jsou dostupná mortalitní data) ve srovnání s daty z roku 1999. Pokud se tento příznivý trend udrží a nepřevládne vliv rizikových faktorů, měla by letos podle odhadů analytiků mortalita u infarktu myokardu v USA klesnout o 36 % ve srovnání s výsledkem roku 1999 a mortalita u cévní mozkové příhody o 34 procent. Vzhledem k výše uvedeným předpokladům lze anticipovat, že v roce 2007 bylo zachráněno 240 000 životů.
Za úspěchem stojí nové léčebné strategie
Redukce úmrtnosti měla několik hlavních příčin. Uplatnění nových poznatků z výzkumu znamenalo zavedení účinnějších léků a vybavení zdravotnických zařízení efektivnější přístrojovou technikou. Ke zlepšení zdravotní péče a prevence přispěla také doporučení American Heart Association (AHA) založená na poznatcích evidence-based medicine.
„Máme důkazy pro to, že včasná přeprava pacientů do zdravotnického zařízení a zavedení příslušné terapie je pro záchranu života rozhodující. Úspěšnost terapie významně ovlivňuje především fakt, zda je či není provedena včasná angioplastika zajišťující zprůchodnění ucpaných koronárních arterií. Také otevření primárních iktových center v mnoha nemocnicích a poskytování rychlejší a lepší péče pro pacienty s iktem mělo na kardiovasulární mortalitu pozitivní dopad,“ uvedl prezident AHA Dan Jones. K praktickým opatřením, který přispěla ke snížení mortality, patří rovněž zlepšení kontroly krevního tlaku a koncentrace cholesterolu spolu se změnami v životním stylu.
Jaká je situace v ČR
V oblasti léčby pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) patří Česká republika na jedno z prvních míst na světě. „Systém akutní péče od rychlé lékařské pomoci až po poskytnutí mechanického ošetření infarktové tepny je velmi efektivní a datuje se do konce 90. let minulého století, když velkou zásluhu na tom měly i studie PRAGUE prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc. V současnosti je i díky příznivým geografickým podmínkám celá ČR pokryta sítí katetrizačních center poskytujících nonstop léčbu akutního infarktu myokardu,“ říká MUDr. Petr Kala, Ph.D., z Interní kardiologické kliniky FN Brno. Pro maximální časovou úsporu je většina pacientů transportována přímo do těchto center, a tím je ve většině případů zajištěna optimální léčba do 90 minut od stanovení diagnózy. Podle MUDr. Kaly má Česká republika větší rezervy v léčbě pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Časový interval od vzniku mozkové ischémie k podání trombolytické léčby nebo mechanickému zprůchodnění postižené tepny je totiž velmi krátký a vyžaduje větší nároky na optimální fungování celého systému, než je tomu u pacientů s AIM.
Pozor na přílišný optimismus
„Úspěch v redukci mortality v USA je povzbuzením v našem úsilí, ale toto vítězství může být jen krátkodobé, pokud nepotlačíme ty rizikové faktory, které v současnosti nabývají na síle,“ varoval D. Jones. Podle něj k hlavním rizikovým faktorům kardiovaskulárních onemocnění na americkém kontinentě patří hypertenze, hypercholesterolémie, obezita, diabetes, nízká fyzická aktivita a abusus tabáku. Počet lidí s nekontrolovanou hypertenzí zde od roku 1999 klesl o 16 %, počet osob se zvýšenou koncentrací cholesterolu se snížil o 19,2 % a kuřáků je o 15,4 % méně. Alarmující je však skutečnost, že roste prevalence obezity a diabetu 2. typu a navíc se tyto choroby objevují u stále mladších ročníků. Odborníky zneklidňuje i velmi nízký pokles počtu fyzicky inaktivních osob, a to pouze o 2,5 procenta.
MUDr. Petr Kala si však myslí, že situace v Evropě obecně není tak optimistická, jak by se dalo usuzovat z amerických mortalitních dat. „Jistě, máme nepochybná data týkající se poklesu mortality a prodlužování života, na druhou stranu máme také údaje ze tří evropských registrů, EUROASPIRE I–III. Během 12letého období, ve kterém byly v devíti evropských zemích včetně ČR získávány údaje do těchto registrů, došlo k významnému nárůstu medikamentózní léčby následovanému velmi příznivým snížením koncentrace lipidů. Potud tedy úspěchy – a následují ,neúspěchy‘, nebo spíše evropská realita. Krevní tlak je podobně špatně kontrolován jako před lety, stejný počet pacientů kouří, průměrná tělesná hmotnost vzrostla o 4,9 kilogramu. Tento nárůst jistě nekoreluje s výškou pacientů, neboť alarmujícím zjištěním je aktuální přítomnost obezity s body-mass indexem ≥ 30 kg/m2 u třetiny pacientů v porovnání se čtvrtinou osob z registru EUROASPIRE I. Ruku v ruce s tím dochází k výraznému nárůstu diabetu ze 17 % na 28 procent. V případě, že tento trend bude pokračovat, je jen otázkou času, kdy se směr dosud příznivých křivek v mortalitě změní,“ upozorňuje MUDr. Kala.
„Pokud se nesoustředíme na redukci uvedených rizik, úspěch, který nyní oslavujeme, se nám rozplyne do ztracena. U naších dětí se budou kardiovaskulární onemocnění objevovat časněji a budou na ně také dříve umírat nebo dříve indukovat rozsáhlou lékařskou péči. Zaplatíme za to nejen velkou finanční ,daní‘, ale i citovým strádáním,“ potvrzuje slova dr. Kaly i D. Jones. Proto je podle něj třeba dále podporovat výzkum v této oblasti, převádět do praxe inovace spolu se zlepšováním adherence k praktickým guidelines. Prioritou jsou nadále změny v životním stylu a upevnění partnerství mezi lékaři a pacienty, které pomůže omezit rizikové faktory.
Přispět ke zlepšení stavu v ČR se svými aktivitami na poli sekundární, ale i primární prevence kardiovaskulárních onemocnění snaží také Česká kardiologická společnost. „Nezbytnou podmínkou zvýšení efektivity těchto aktivit je však úzká a erudovaná spolupráce dětských, praktických i specializovaných lékařů, ke které teprve směřujeme,“ uzavírá MUDr. P. Kala.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2008, strana A9
Zdroj: