Úrazová nemocnice – předvolební trumf?
Záměr zrušit brněnskou Úrazovou nemocnici oznámil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na počátku dubna loňského roku. Cílem měla podle ministerstva být racionalizace zdravotní péče – stávající budova ÚN je podle ministerstva nevyhovující a její rekonstrukce by si vyžádala investici 1,5 až 2 miliardy korun. Kromě toho má nemocnice v centru města problematickou dostupnost pro vrtulníky záchranné služby.
Úrazová nemocnice – předvolební trumf?
Od počátku byl ministerstvem prezentován záměr sloučit Úrazovou nemocnici (ÚN) s Fakultní nemocnicí Brno, respektive převést část zaměstnanců na tamní pracoviště. Podle ministra Julínka by měl traumatým, který je evidován i ve strukturách OSN a NATO, v Bohunicích získat mimo jiné i výhodu snazší spolupráce se specializovanými pracovišti, která v současné ÚN nejsou.
Záměr zrušit stávající nemocnici nebyl na jaře 2007 detailně konkretizován s tím, že podrobná podoba restrukturalizace vyjde z odborné analýzy, kterou vypracuje tým expertů. Mluvilo se o tom, že část péče převezme i městská nemocnice Milosrdných bratří a část privátní ambulance.
Město vstupuje do hry
Plány na zrušení ÚN v Brně vyvolaly hned z počátku negativní reakce některých odborníků i emoce veřejnosti. Podle České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP zhorší možné rozdělení ÚN péči o pacienty s polytraumaty. Ministerstvo situaci uklidňuje zárukou, že traumatým rozdělen nebude. Objevuje se návrh města Brna, aby byla pro toto zdravotnické zařízení postavena nová budova v blízkosti FN Brno. Veřejnost se začíná o dění kolem “úrazovky” zajímat a petici za její zachování, kterou organizují lékařské odbory, podepisuje přes čtyřicet tisíc lidí.
Zástupci vedení města Brna na konci května 2007 přicházejí s návrhem, aby byly ÚN i její traumacentrum bezúplatně převedeny na město. Pro zajištění provozu nemocnice by podle tehdejší náměstkyně primátora Barbory Javorové měla stačit roční investice mezi čtyřiceti a padesáti miliony korun. Představy zahrnují jak “udržovací” variantu, podle níž by se v následujících dvou až třech letech investovalo do nejnutnějších oprav a modernizace ÚN by se uskutečňovala postupně, tak záměr přistavět novou budovu k té stávající. Ve věci převodu na město ale jednání s ministerstvem zdravotnictví ke konkrétním výsledkům nevedou.
Spory o komunikaci
V červenci 2007 ministr Tomáš Julínek oznamuje, že ÚN definitivně končí a její část se v rámci racionalizačních opatření přesune do FN Brno, záměr stavět nový objekt padá. Do Bohunic má podle ministra do května 2008 přejít kompletní traumacentrum a spinální jednotka, tedy asi 250 zaměstnanců. Zároveň začíná série vzájemných obvinění mezi městem a ministerstvem. T. Julínek vyčítá vedení města laciný populismus a to, že během jednání nepředložilo žádný konkrétní projekt fungování nemocnice, město obviňuje ministerstvo, že nedodalo potřebné informace.
V srpnu loňského roku se ve FN Brno údajně začíná s přípravou prostor pro přesouvané složky z Úrazové nemocnice – má jim sloužit část výškové budovy L, která není v současnosti využívána. Jako o termínu přesunu se hovoří o jaru 2008.
Na počátku loňského září ministr Julínek odvolává dosavadního ředitele Úrazové nemocnice Miloše Janečka, který v ní zůstává dále pracovat jako lékař. Důvodem je to, že M. Janeček prý nedostatečně spolupracoval na přesunu nemocnice do Bohunic. Novým ředitelem se stává náměstek Petr Svoboda. Začíná se objevovat i politická karta – senátní a krajské volby – a M. Janeček oznamuje svůj úmysl kandidovat za ČSSD do Senátu. I po třenicích uvnitř samotné sociální demokracie a pohrůžkách, že kandidovat nebude, zůstává M. Janeček v brněnském obvodě senátorským kandidátem a o tento post se utká na podzim 2008 se současným senátorem Jiřím Zlatuškou a bývalým brněnským primátorem Petrem Duchoněm z ODS.
Rozhodne zákon?
Na počátku letošního roku se objevuje další termín přesunu traumacentra do Fakultní nemocnice Brno, a tím i zrušení ÚN – přelom února a března. Hledá se jen právní forma, jak existenci nemocnice ukončit. V Brně se v únoru koná demonstrace za zachování úrazovky, které se účastní i odvolaný ředitel M. Janeček. Odpůrci rušení ÚN z řad ČSSD přicházejí s dalším tahem – navrhují projednat v Poslanecké sněmovně zákon, kterým bude nemocnice převedena do majetku města Brna. Letos v březnu zákon prochází do druhého čtení. Budoucí náměstek primátora pro brněnské zdravotnictví Daniel Rychnovský ale poslance přesvědčuje, aby projednávání návrhu zákona pozastavili do doby, než bude zpracována koncepce zdravotnictví Jihomoravského kraje, což podle některých názorů znamená pouze odklad zrušení ÚN. “To, že vstoupil do jednání D. Rychnovský, jsou jen chiméry, které nikam nevedou, základní otázka je, zda bude Úrazová nemocnice zrušena, nebo zachována,” kritizuje tento krok odvolaný ředitel M. Janeček. V současnosti se navíc ukazuje, že odhady připravenosti prostor ve FN Brno nebyly přesné, a objevují se hlasy, že není reálný ani termín do konce letošního roku.
Politika vs. nemocnice
O tom, že se z kauzy Úrazové nemocnice stane silná politická karta, dnes nepochybuje nikdo ze zúčastněných. Zdá se, že nejvíce politických bodů by mohla získat ČSSD, která od počátku dokázala svůj postup jednoznačně prezentovat jako obhajobu zájmu města a kraje. Má po ruce petici s desítkami tisíc podpisů a to, že signatáři budou zapojeni do volební kampaně, je velmi pravděpodobné. Tomu nahrává i nezpochybnitelná skutečnost neustálých posunů termínu a změn záměrů a také, zdá se, nedostatečná komunikace ze strany ministerstva jak s odbornou, tak s laickou veřejností.
Je tedy pravděpodobné, že se o Úrazové nemocnici v Brně bude s blížícími se volbami – bez ohledu na to, jak v danou chvíli bude vypadat její situace – mluvit stále více a že nepůjde o čistě odborné diskuse.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana B1
Zdroj: