Uplatnění „advanced ceramics“ při hojení ran

Keramika je definována jako anorganické nekovové nebo uhlíkové těleso uměle vyrobené nebo vytvarované pomocí vysokoteplotního procesu. Keramiku v jejím užším pojetí lze rozdělit na tradiční a pokročilou. Jednou z aplikací té pokročilé je i biokeramika používaná jako kostní náhrada nebo jako prostředek pro podporu hojení ran.

Začněme krátkou explikací. K přípravě tradiční keramiky se používá surovin nacházených v přírodě, které jsou pro použití jen částečně upravovány a po vypálení obsahují výrazný podíl skelné fáze a pórů (zdravotní keramika – umyvadlo, záchodová mísa atp.). Vedle této tradiční keramiky byly v posledních desetiletích vyvinuty nové typy, u nichž se vychází z chemicky čistých práškových surovin. Patří k nim keramika oxidová (např. Al2O3, ZrO2, MgO), různé typy neoxidové keramiky (nitridy, karbidy, boridy). Tato keramika, souhrnně označovaná jako moderní zdokonalená vyspělá či pokročilá keramika (podle anglického termínu „advanced ceramics“), předčí díky vhodnější mikrostruktuře a definovanému chemickému složení svými fyzikálně‑chemickými a mechanickými vlastnostmi keramiku tradiční. V posledních letech je kladen důraz na přípravu keramických dílů s řízenou mikrostrukturou.

Keramické materiály jsou ke krytí ran používány ze tří základních důvodů. Prvním důvodem je jejich hemostatický účinek, druhým bakteriostatický a v některých případech i baktericidní účinek, třetím důvodem pak schopnost keramiky při jejím použití vytvářet fyziologicky výhodné prostředí pro hojení ran.

Makroskopicky se jedná o drobné keramické kuličky, které jsou uloženy v sáčcích z netkané textilie, jež je propustná pro sekret, a na povrchu jsou sáčky opatřeny nepřilnavu vrstvou (obr. 1).

Kuličky jsou z materiálu zeolit, jehož základní stavební jednotkou je tzv. sodalitová jednotka (obr. 2). Výsledkem propojování těchto jednotek jsou zeolity s různou strukturou. Uvnitř se vyskytuje mnoho dutin a kanálů, rozměry dutin se obvykle pohybují v rozmezí 0,3 až 0,8 nanometru.

Tato keramika absorbuje tekutiny, kdy molekuly tekuté fáze exsudátu pronikají do pevné fáze. Exsudát včetně bakterií je transportován do vnějších vrstev krytí. Dochází tak ke zředění bakteriální kontaminace i přítomných toxinů a samotný povrch rány je udržován v čerstvém exsudátu. Dále má adsorpční schopnosti, kdy na povrchu pevné fáze (vnitřní i vnější) je vázaná vrstva kapaliny. V případě keramiky je kapalina vázaná fyzikálními mezimolekulárními silami a rozdílem elektrických potenciálů. Adsorpce způsobuje trvalé zachycení bakterií a endotoxinů v porézní struktuře a neutralizaci volných radikálů. Uvedené principy absorpce i adsorpce jsou příčinou bakteriostatického působení keramiky.

Na našem trhu jsou k dispozici dva materiály z této skupiny. Starší Cerdak, kde jsou keramické kuličky vyrobeny z oxidu hlinitého, se vyrábí jednak ve formě sáčků vhodných zejména do dutin, jednak je vytvořen jako polštářky pro plošné defekty.

Nyní se dostal na trh WoundEx, který je českým výrobkem. WoundEx je vytvořen ze zeolitu patřícího z chemického hlediska do kategorie hlinitokřemičitanů (aluminosilikátů), ve své struktuře však obsahuje navíc kationty jódu. Zeolitojódový komplex WoundExu principiálně působí jako hemostatikum s podporou uzavírání rány. Dále pak je velmi účinný jako prostředek pro fyzikální a antiseptické čištění rány, hemostatický účinek spočívá zejména v adsorpci molekul vody z krve. Tím dochází ke zkoncentrování srážecích faktorů a aktivaci krevních destiček, přičemž je krvácení během krátkého času zastaveno. Současně je z komplexu při smočení sekretem uvolňován jód, který svým antiseptickým účinkem ovlivňuje infekci. Silné povrchové napětí komplexu stimuluje tvorbu kapilár a granulační tkáně.

Měli jsme a máme možnost s tímto novým materiálem pracovat. Na 28 pacientech byl aplikován bez problémů a s efektem, dva pacienti uvedený materiál netolerovali pro pocit bolesti. Během terapie byly prováděny odběry mikrobiologické jak technikou stěrů, tak otiskovou technikou, výborná účinnost se pak projevila zejména na grampozitivní bakterie včetně MRSA, avšak dobrý efekt byl zaznamenán i u bakterií gramnegativních. V současné době se potvrzuje použití zejména u defektů secernujících méně středně až vysoce. Materiál lze použít s velmi dobrým efektem rovněž u infekčních ran. Doba výměny, dle sekrece a charakteru exsudátu, se pohybovala mezi 1 až 3 dny (obr. 3).

Biokeramické obvazy se ukazují jako vysoce perspektivní materiál v hojení ran, jenž si pro jednoduchost aplikace a výměny může získat velkou oblibu.

Zdroj: Medical Tribune