Univerzální vakcína proti chřipce je na dosah

Velký impuls pro vývoj univerzální vakcíny přinesla poněkud paradoxně pandemická chřipka z roku 2009 vyvolaná virem A(H1N1). Jak prokázal tým amerických imunologů vedený Jensem Wrammertem z Emory Vaccine Center, vyvolala infekce tímto virem u mnoha pacientů produkci širokého spektra protilátek, jaká nebyla při infekci běžnou sezónní chřipkou pozorována a nevzniká obvykle ani v odezvě na očkování vakcínami proti sezónní chřipce.

Ve studii zveřejněné v Journal of Experimental Medicine popsali lékaři imunitní odezvu devíti pacientů ve věku od 20 do 30 let, u nichž se infekce virem A(H1N1) projevila různě závažnými symptomy. U některých odezněly příznaky onemocnění už po několika dnech, jiní pacienti byli hospitalizováni na dva měsíce a musela u nich být zajištěna i umělá ventilace plic. Z krevních vzorků všech pacientů byly izolovány leukocyty a z těch pak exprimované geny pro protilátky. Geny byly přeneseny do buněčné kultury a protilátky produkované in vitro byly následně testovány proti různým chřipkovým virům.

Celkem bylo testováno 86 různých protilátek. Pět z nich se vázalo na všechny kmeny virů sezónní chřipky A(H1N1), jež se vyskytly v posledním desetiletí. Tyto protilátky se vázaly rovněž na virus A(H1N1) z roku 1918 (tzv. španělská chřipka) a rovněž na patogenní kmen viru A(H5N1). Širokospektré protilátky reagují specificky s konzervativní částí molekuly hemaglutininu, jenž se u jednotlivých kmenů chřipkových virů významně nemění. O existenci tohoto typu protilátek se vědělo už delší dobu, ale imunologové se domnívali, že se tvoří jen výjimečně. Vyšetření pacientů, kteří prodělali infekci pandemickým chřipkovým virem A(H1N1), však ukázalo, že se tento typ protilátek může vytvářet v překvapivě velkém množství.

Vakcína cílená na konzervativní „krček“ molekuly hemaglutininu a navozující tvorbu protilátek se širším spektrem účinku by mohla chránit dlouhodobě i proti měnícím se chřipkovým virům anebo by alespoň mírnila průběh onemocnění. Nejvážnější komplikace po infekci pandemickým virem A(H1N1) byly zaznamenány u pacientů, kteří měli nejužší spektrum protilátek proti chřipkovému viru.

Některé vakcíny proti chřipce by mohly dosáhnout širšího spektra účinku tím, že by aktivovaly buněčnou složku imunity. Tímto způsobem působí vakcína vytvořená z viru Vaccinia kmene Ankara, který byl genetickou modifikací vybaven antigenními proteiny chřipkového viru, konkrétně nukleoproteinem a matrix proteinem 1. První fázi testů této vakcíny popsal tým Sarah Gilbertové z Jenner Institute na oxfordské univerzitě v časopisu Clinical Infectious Diseases. Vakcína se ukázala jako bezpečná a dobrovolníci ji celkem dobře tolerovali. Po jejím podání stouply výrazně počty T buněk typu CD8 a zvýšila se i jejich aktivita. Po podání vakcíny byla zaznamenána u dobrovolníků silně zvýšená produkce cytokinů, jako je interferon gama, interleukin 2 a tumor necrosis factor. Tak silná aktivace buněčné složky imunity nebyla zatím u jiných vakcín proti chřipce pozorována. Reakce vydrží nejméně šest měsíců po podání vakcíny a aktivované T buňky působí po celou tu dobu specificky proti virům chřipky.

Velkou výhodou použití modifikovaného viru Vaccinia kmene Ankara je skutečnost, že tento virus byl ověřen jako bezpečný a přitom silně imunogenní při vývoji jiných typů vakcín. Nejsilnější odezva byla logicky pozorována po podání největších dávek vakcíny. Tyto dávky však byly provázeny i nejsilnějšími vedlejšími účinky, např. nevolností.

Jinou strategii pro vývoj univerzální vakcíny proti chřipce zvolil australský tým Darrena Millera z adelaidské univerzity. V Journal of General Virology publikovali vědci z Millerova týmu výsledky předběžných testů syntetické vakcíny, jejímž základem jsou imunogenní peptidy společné chřipkovým virům A a B. Tato vakcína byla zatím testována jen na laboratorních myších a ukázala se jako účinná proti různým typům chřipkových virů. Zajímavé je, že syntetická vakcína australských vědců dává lepší výsledky po aplikaci na nosní sliznici než po intramuskulární injekci.

Důkladnější rozbor věnovali otázkám spojeným s vývojem univerzální vakcíny proti chřipce na stránkách prestižního lékařského časopisu Nature Medicine i Anthony Fauci, jenž je ředitelem amerického National Institute of Allergy and Infectious Diseases, a Gary Nabel, který šéfuje v tomto ústavu centru pro výzkum vakcín.

Jasně deklarovali, že univerzální vakcína nebude moci být cílená na silně variabilní molekuly hemaglutininu tak, jako je tomu u stávajících vakcín proti sezónním chřipkám. Nabelův vlastní výzkum se soustředí podobně jako výzkum týmu Jense Wrammerta především na indukci tvorby protilátek proti konzervativním částem hemaglutininové molekuly chřipkových virů.

Fauci a Nabel rozdělili kmeny chřipkových virů do tří „rizikových“ skupin s ohledem na to, jak vysoké epidemiologické riziko představují. Podle nich by se měl vývoj širokospektrých vakcín soustředit přednostně na vakcíny cílené na viry nejvyšší rizikové skupiny, kam řadí oba odborníci viry s hemaglutininy H1, H2 a H3.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Zdroj: Medical Tribune