Unikátní výkon brání remodelaci myokardu
Zcela nový typ výkonu směřujícího k omezení remodelace levé komory u pacientů po závažném infarktu myokardu začal provádět tým kardiologů a kardiochirurgů Nemocnice Na Homolce (NNH). Jde o hybridní zákrok s využitím systému Revivent, který v sobě spojuje kardiochirurgické postupy s intervenční kardiologií. Tento výkon byl zatím na světě proveden pětkrát, z toho čtyřikrát právě v pražské Nemocnici Na Homolce. Jeho podstatou je minimálně invazivní stáhnutí oblasti aneurysmatu a její vyloučení z oběhu.
Hybridní operace probíhá na bijícím srdci s vyloučením mimotělního oběhu. Kardiochirurg při ní používá thorakoskopický přístup s využitím optiky. Boční stěnu levé komory srdeční propíchne speciálně upravenou jehlou, která pod rentgenovou kontrolou prochází dutinou levé srdeční komory, dále prochází přes komorovou přepážku až do dutiny pravé komory. Z druhé strany postupuje kardiolog, jenž opět pod kontrolou rentgenu zavádí přes vnitřní jugulární žílu drátěnou smyčku, kterou směřuje na komorovou přepážku. Cílem kardiologa je pevně uchytit zející konec punkční jehly, respektive ultratenký drátěný vodič, který kardiochirurg vnitřním otvorem jehly zavede do centra drátěné kličky. Tak se tedy oba lékaři – operatéři setkají. Drátěný vodič tedy prochází otvory v hrudníku, volnou stěnou levé komory, dutinou levé komory přes komorovou přepážku do dutiny pravé komory a jeho druhý konec vystupuje ven z těla pacienta cestou krční žíly. Slouží pro zavedení svorek, jimiž se stáhne aneurysma z obou stran (ze strany komorové přepážky a ze strany volné stěny levé komory). Po konečném zavedení dvou až tří těchto svorek (uvedený postup lze opakovat pro zavedení až tří svorek) se tak významně zmenší objem původně abnormálně zvětšené levé srdeční komory.
„Z takové léčby mohou profitovat pacienti po prodělaném závažném infarktu myokardu, nikoli však v časné fázi, ale když už je vyvinutá infarktová ‚denzní‘ jizva, jasná progrese remodelace levé komory, respektive průkaz vyvinutého aneurysmatu, a ejekční frakce levé komory klesá pod 35 procent,“ popisuje primář Kardiologického oddělení NNH prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, který prioritní zákroky provedl spolu s primářem Kardiochirurgického oddělení MUDr. Ivo Skalským.
U této skupiny nemocných má antiremodelační farmakoterapie, například beta‑blokátory, jen limitovanou účinnost a nemocní tak směřují ke konečné fázi srdečního selhání, kdy jediným řešením je transplantace srdce. Otevřené kardiochirurgické výkony, které si kladly za cíl tvar myokardu a objem komory optimalizovat, v kontrolovaných studiích většinou nevedly ke zlepšení prognózy těchto nemocných. „To velmi pravděpodobně bylo dáno i tím, že taková mnohahodinová operace za použití mimotělního o běhu pacienty v už tak těžkém stavu neúměrně zatížila. Současný rozvoj miniinvazivních postupů nám ale dává možnosti, jak základního cíle, zmenšení objemu komory, respektive vyřazení patologicky změněné části myokardu z oběhu, dosáhnout mnohem šetrněji. Je tak možné očekávat zpomalení anebo i zastavení remodelace a snížení trombogenicity, v pilotní ověřovací studii jde ale především o prokázání bezpečnosti,“ dodává prof. Neužil.
Zdroj: Medical Tribune