Umělé srdce má konečně zelenou

Zpráva o první implantaci umělého srdce do lidské hrudi se do světa rozlétla 2. prosince roku 1982. Operaci trvající sedm a půl hodiny provedl se svým týmem v univerzitní nemocnici v Salt Lake City chirurg William De Vries. Do hrudi tehdy jednašedesátiletého zubaře Barneyho Clarka všil jeden z typů umělého srdce, zkonstruovaného Robertem Jarvikem. Clark, postižený těžkou kardiomyopatií, čekal skutečně už jen na smrt anebo na zázrak. Kdyby se pokus s umělým srdce neuskutečnil, zbývalo mu pár dnů života. Pokud by se však podařil, mohl představovat zvrat v jeho nezvratném osudu. Clark očekával, že mu operace významně prodlouží život, anebo, kdyby se to nepovedlo, povede k rychlému konci. Nestalo se ani jedno, ani druhé. Třetí variantou bylo – prodloužené umírání. Ani lékaři totiž předem nepočítali se všemi zdravotními problémy, rostoucími náklady a složitými psychickými a etickými otázkami, které svou euforií na operačním sále vygenerují.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2006, strana 8

Zdroj: