Umělá sladidla a diabetes druhého typu

Velký rozruch vyvolala studie izraelských vědců pod vedením Erana Elinava z Weizmann Institute v Rechovotu, publikovaná prestižním vědeckým týdeníkem Nature. Výsledky studie naznačují, že u některých lidí mohou nízkokalorická umělá sladidla zvyšovat rizika obezity a diabetu druhého typu.

Produkce a prodej umělých sladidel prodělává boom v souvislosti s rychle postupující pandemií obezity a s ní spojených onemocnění. Od roku 1980 se ve světě počet lidé s nadváhou a obezitou zdvojnásobil a dosáhl 1,4 miliardy. Podle údajů Světové zdravotnické organizace lze asi 60 % všech úmrtí připsat na vrub následků nadváhy či obezity. Používání umělých sladidel je považováno za jeden z účinných prostředků v boji proti nadváze, obezitě a s nimi spojenými onemocněními. Vztah mezi užíváním umělých sladidel a některými metabolickými poruchami naznačovalo již dříve několik menších studií. Ty ale nevzbudily takovou pozornost široké odborné i laické veřejnosti jako nová studie týmu z Weizmann Institute.

Elinav a jeho tým začali experimenty na laboratorních myších. Myši dostávaly ve vodě buď glukózu, nebo roztok s odpovídající koncentrací umělého sladidla: sacharinu, sukralózy či aspartamu. Vyšší sklon k obezitě a nižší toleranci ke glukóze vykazovaly překvapivě myši konzumující umělá sladidla. Nejvýraznější efekt byl pozorován u sacharinu.

Mechanismus, jakým umělá sladidla snižují toleranci ke glukóze a zvyšují sklon k obezitě, představoval další velké překvapení. Ukázalo se, že umělá sladidla mění druhovou skladbu střevního mikrobiomu a ta je za pozorované efekty umělých sladidel zodpovědná. Potvrdily to nejen analýzy střevního mikrobiomu myší konzumujících sacharin, ale také experiment, při kterém byla myším současně se sacharinem podávána antibiotika. Čtyřtýdenní kúra antibiotiky je s to efekt sacharinu zvrátit. Význam změny mikrobiomu potvrdily i pokusy, při kterých byla transplantována stolice myší krmených sacharinem do střeva myší, jež byly odchovány ve sterilním prostředí a neměly trávicí trakt kolonizovaný bakteriemi. Záhy po transplantaci se u těchto myší projevil pokles tolerance ke glukóze.

Obezita je u lidí i laboratorních myší provázena změnou v rovnováze mezi střevními bakteriemi ze skupiny Bacteroidetes a Firmicutes. Při obezitě je výrazně redukována druhová diverzita střevního mikrobiomu, podíl bakterií ze skupiny Bacteroidetes klesá a podíl bakterií ze skupiny Firmicutes stoupá. Tento posun rovnováhy v druhové skladbě střevního mikrobiomu je spojen s vyšší úrovní metabolismu sacharidů ve střevu. Obdobné posuny byly ve střevním mikrobiomu laboratorních myší pozorovány po konzumaci sacharinu.

Vědci zatím neobjasnili, jak umělá sladidla na střevní mikrobiom působí. Na jedné straně může vést konzumace umělých sladidel k nárůstu počtu některých bakterií. Ty metabolizují více živin z potravy a energie získaná „navíc“ se pak dostává do organismu, kde je ukládána ve formě tuku. Nelze ale ani vyloučit, že umělá sladidla potlačují růst některých střevních bakterií, což má při trávení za následek zvýšenou produkci metabolitů zvyšujících rezistenci k inzulinu.

Elinav a jeho spolupracovníci si byli vědomi toho, že dělat závěry pro humánní medicínu na základě výsledků experimentů provedených na myších je ošidné. Využili proto data od dobrovolníků účastnících se rozsáhlé studie sledující vliv výživy na zdravotní stav. Shromáždili údaje o více než 380 lidech, z nichž někteří dlouhodobě konzumovali umělá sladidla, a zjistili průkaznou korelaci jak mezi konzumací umělých sladidel a nadváhou, tak i mezi konzumací umělých sladidel a narušením metabolismu glukózy. Korelace ale neznamená kauzální příčinu. Nelze vyloučit, že se konzumenti umělých sladidel rekrutují z řad obézních a diabetiků, kteří se snaží své problémy řešit nízkokalorickou dietou. Proto provedli vědci z Elinavova týmu prospektivní studii. V ní sedm zdravých dobrovolníků, kteří nikdy předtím nekonzumovali umělá sladidla, konzumovalo po sedm dní maximální denní přípustnou dávku sacharinu. Už po čtyřech dnech se u čtyř dobrovolníků projevila glukózová intolerance. Zároveň byl u těchto dobrovolníků pozorován průkazný posud v druhovém spektru bakterií střevního mikrobiomu. Tři dobrovolníci na konzumaci enormně vysokých dávek sacharinu nereagovali.

Řada odborníků považuje výsledky Elinavovy studie za překvapivé. „Tohle nikdo nečekal, protože nikoho ani nenapadlo, aby po tom pátral,“ prohlásil například mikrobiolog Martin Blaser z New York University. Všichni včetně autorů studie ale zdůrazňují, že je zapotřebí provést další rozsáhlejší experimenty a sledování. Elinav sám poukazuje na individuální rozdíly v reakci dobrovolníků zařazených v prospektivní studii. „Výsledky naší studie poukázaly na potřebu přizpůsobit jídelníček na míru každému člověku. Každý z nás je jiný,“ řekl Elinav.

Reakce Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je zatím zdrženlivá. Mluvčí EFSA Stephen Pagani oznámil, že úřad „posoudí, zda by se experti měli těmito údaji hlouběji zabývat“. Výsledek tohoto posouzení naznačila místopředsedkyně výboru pro výživu při EFSA Yolanda Sanzová, když v rozhovoru pro časopis Nature konstatovala, že izraelské pokusy na dobrovolnících mají jen omezený rozsah a nelze z nich vyvozovat definitivní závěry.

Prospektivní studii kritizoval v komentáři pro The Scientist i Christopher Gardner ze Stanford University. Podle něj konzumovali dobrovolnici enormně vysoké dávky sacharinu (340 miligramů). „Je nepravděpodobné, že by takovou porci spořádal běžný konzument umělých sladidel,“ prohlásil Gardner.

Nepřekvapil odmítavý postoj firem vyrábějících umělá sladidla. Ailbhe Fallonová ze společnosti Ajinomoto Sweeteners Europa, která patří k největším světovým výrobcům aspartamu, v rozhovoru pro časopis New Scientist závěry Elinavova týmu zavrhla.

„Řada vědeckých prací jasně prokázala, že nízkokalorická sladidla nemají vliv na obezitu a cukrovku a stejně tak nezvyšují ani chuť k jídlu, hladiny glukózy v krvi a přibývání na váze. Jak ukázala řada seriózních studií, slazení umělými sladidly bez kalorií pomáhá s korekcí nadváhy a mohou si je dopřávat i lidé s cukrovkou,“ prohlásila Fallonová.

Zdroj: Medical Tribune