Umělá mízní uzlina

Tkáňové a orgánové inženýrství si připsalo na své konto další významný úspěch, když tým z japonského výzkumného centra RIKEN vedený Takeshim Watanabem úspěšně transplantoval myším uměle vytvořenou mízní uzlinu.

Základem umělé mízní uzliny je síť tvořená kolagenovými vlákny. Na ni byly v laboratorních podmínkách „nasazeny“ stromální a dendritické buňky z myšího brzlíku. Celý útvar měří v průměru asi 3 až 4 milimetry. Takto připravenou uzlinu voperovali vědci myším se zdravým imunitním systémem, jež byly očkovány proti neškodnému antigenu. Stromální buňky splnily podle očekávání roli organizátorů při tvorbě funkční mízní uzliny. Přilákaly do umělé uzliny T a B lymfocyty cirkulující krevním oběhem myši a uspořádaly je tak, jak to odpovídá skutečné lymfatické uzlině. Tyto lymfocyty byly senzitivní na antigen použitý k vakcinaci myší.

Poté Watanabe a jeho kolegové myším umělou mízní uzlinu odebrali a transplantovali ji myším, které nemají funkční imunitní systém. Umělá uzlina posloužila jako zdroj lymfocytů, které z ní vycestovávaly a usídlovaly se v „prázdných“ mízních uzlinách příjemce postrádajícího lymfocyty. O tom, že lymfocyty jsou plně funkční, se Watanabe přesvědčil, když injekčně podal antigen myším, jimž předtím transplantoval „plné“ umělé uzliny. Myši prokázaly, že jim transplantovaná umělá uzlina restaurovala funkce imunitního systému.

Výsledkem pokusu byla masivní odpověď lymfocytů na podaný antigen a následná neutralizace antigenu. Schopnost reakce na antigen si myši udržely déle než měsíc po transplantaci. Studii japonských vědců zveřejnil přední lékařský časopis Journal of Clinical Investigation.

„Je to jen jeden krok směrem k využití umělé mízní uzliny v humánní medicíně,“ zhodnotil výsledky svého týmu Watanabe v rozhovoru pro New Scientist. „Dalším krokem bude použití lidských buněk a myší, které mají humanizovaný organismus. A pak, dejme tomu za čtyři nebo pět let, bychom snad mohli být připraveni k tvorbě prvního prototypu lidské umělé mízní uzliny.“ Watanabe vidí potenciální uplatnění umělých mízních uzlin například při léčbě AIDS. Pacientovi by byly transplantovány umělé uzliny se zdravými T a B lymfocyty a to by mohlo revitalizovat jeho poškozený imunitní systém. Japonští vědci zvažují i využití umělých uzlin k léčbě nádorových onemocnění. V tomto případě by byly pacientům transplantovány umělé uzliny s T lymfocyty rozeznávajícími antigeny typické pro daný typ nádoru.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2007, strana A1

Zdroj: