ÚHKT: smlouvu ještě nemáme, ale jednáme o ní
V České republice je každé dvě hodiny diagnostikován nový pacient s nádorovým onemocněním krve. Naštěstí současné výzkumy a nové medicínské možnosti výrazně přispěly k tomu, že léčba těchto pacientů je mnohem úspěšnější, než tomu bylo ještě před 20 lety. Za úspěchem léčebných prognóz z velké části stojí nejstarší a nejvýznamnější specializované hematologické centrum u nás – Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT). Navzdory své šedesátileté historii (založen byl 1. ledna 1952) i současné významné odborné i vědecké činnosti je další osud ÚHKT stále nejistý.
Budoucnost a podoba fungování prestižního ústavu je v současné době totiž předmětem diskuse se zřizovatelem – Ministerstvem zdravotnictví ČR – a zdravotními pojišťovnami. Původní návrh zdravotních pojišťoven na restrukturalizaci lůžkového fondu v Praze totiž počítal s tím, že specializovaná pracoviště, která až dosud řídilo přímo ministerstvo zdravotnictví, Ústav hematologie a krevní transfuze, ale i Revmatologický ústav, se stanou součástí Všeobecné fakultní nemocnice, a tudíž pojišťovny nepočítaly s tím, že by s těmito pracovišti uzavřely smlouvu o úhradě zdravotní péče. Po několika měsících protestů zástupců ÚHKT se zdá, že by stávající podoba i statut ústavu mohly být zachovány.
Podle vyjádření prof. MUDr. Marka Trněného, CSc., ředitele ÚHKT, by se nyní již mělo jednat ne o tom, zda pojišťovny s ústavem smlouvu uzavřou, ale jaká bude její podoba a obsah. Také MZ ČR ústy Mgr. Martina Plíška, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo, vyjadřuje zájem nadále podpořit fungování ÚHKT s jeho efektivním systémem komplexního hematologického a transfuziologického centra s celostátní působností. Situace se tedy pro ÚHKT a jeho zaměstnance zdá být mnohem optimističtější než před třemi měsíci, nicméně jistotu dalšího fungování ve stávající podobě ve formě smlouvy s pojišťovnou ředitel ÚHKT stále nemá. Veškerá ujištění jsou zatím neoficiální.
Proběhla celá řada jednání se zástupci VZP i Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), jejichž výsledkem je, že VZP i SZP akceptuje, že péče, již ústav pro pacienty zajišťuje, je potřebná. Podle Mgr. Martina Plíška MZ předpokládá, že jasno ohledně uzavření smlouvy s ÚHKT by mělo být do konce října. „Další otázkou je, jaká bude podoba specializovaných ústavů, včetně ÚHKT, po transformaci fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Předpokládám, že bude probíhat věcná diskuse o tom, jak ministerstvo zdravotnictví naloží se specializovanými ústavy a centry, které až dosud řídilo. Mám za to, že kvalita vysoce specializované péče a vědeckovýzkumného potenciálu těchto organizací by měla zůstat zachována i nadále. To by umožňovala budoucí přeměna na samostatné specializované vědecké instituce poskytující zdravotní péči,“ říká prof. Trněný s tím, že jednotlivé instituce by mohly být zastřešeny např. po vzoru Národních ústavů zdraví (National Institutes of Health – NIH).
ÚHKT představuje kvalitu medicínskou i vědeckou
Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze jako jediné centrum v ČR poskytuje specializovanou péči v celém spektru hematologie včetně nenádorového a transfuzního lékařství, která je navíc spojena s výzkumnou činností v oboru hematologie a krevní transfuze. V ústavu fungují také akreditované národní referenční laboratoře sloužící všem zdravotnickým zařízením u nás. ÚHKT je největším českým pracovištěm specializovaným na alogenní (nepříbuzenské) transplantace, ročně se jich zde uskuteční okolo 60. Právě zde byl v roce 1986 týmem vedeným primářem Vladimírem Chudomelem a doktorkou Marcelou Lukášovou také odstartován transplantační program v bývalém Československu. Ve čtvrtek 6. září 2012 bude v ÚHKT provedena jubilejní 500. transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce.
„Nejsme však jen zdravotnické zařízení. Ústav představuje i významnou a vysoce efektivní součást biomedicínského výzkumu v ČR. Spojení laboratorního a klinického výzkumu je unikátní, poskytuje i státním orgánům možnost přímého nastavování mechanismů pro zavádění a ověřování nových biomedicínských technologií. V oblasti léčebně‑preventivní péče tak plníme úlohu vysoce specializovaného zařízení a superkonsiliárního pracoviště. Ústav navíc zastává kontrolní funkce v transfuzní službě, hemostáze a DNA diagnostice, zajišťuje postgraduální výuku v hematologii, transfuzním lékařství a molekulární diagnostice,“ vypočítává význam ústavu prof. Trněný. Bez významu není ani skutečnost, že ústav splňuje vysoké standardy kvality v péči o pacienta a jeho bezpečnost a také v organizaci a řízení všech procesů v nemocnici. Zárukou toho je opakovaná obhajoba nejpřísnějšího mezinárodního certifikátu kvality Joint Commission International – JCI. Úrovní se tak tento ústav řadí mezi nejrenomovanější evropské instituce ve svém oboru.
Jaký osud čeká další ústavy a centra?
Dlužno dodat, že v souvislosti s procesem transformace fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní se existenční nejistota a úvahy o slučování či transformaci v různé míře dotýkají, vyjma ÚHKT, IKEM, Masarykova onkologického ústavu a Psychiatrického centra Praha, o nichž MZ do budoucna uvažuje jako o samostatných vědeckých institucích, i dalších organizací přímo řízených ministerstvem zdravotnictví. V souvislosti s pražským Revmatologickým a Endokrinologickým ústavem se např. již nějakou dobu hovoří o sloučení těchto organizací s VFN, resp. s IKEM. Oficiální vyjádření ministerstva jsou však v tomto ohledu zdrženlivá s poukazem na stále probíhající jednání.
Zdroj: Medical Tribune