U nákladů na psoriázu nelze počítat jen s cenou léčby

Lupénka představovala po desetiletí podceňovaný zdravotní problém, velmi často vnímaný jen z kosmetického hlediska. Na kvalitu života má však tato nemoc zcela devastující vliv. Navíc je již nezpochybnitelné, že nejde o lokální postižení kůže, ale celkové, systémové onemocnění se závažnými, především kardiovaskulárními důsledky. To vše nabylo nové důležitosti s nástupem nových léčebných možností, jež mají potenciál dlouhodobě udržet lupénku pod kontrolou. Na tato fakta se snaží upozornit Světový den psoriázy, který se každoročně připomíná na konci října.

Počet českých pacientů s psoriázou se odhaduje na 250 tisíc. Toto chronické zánětlivé onemocnění má různou závažnost. Někteří nemocní o něm téměř nevědí, jiní je vnímají jako větší zátěž než třeba zhoubný nádor. „Snížení kvality života nemocného se středně těžkou až těžkou psoriázou je srovnatelné či horší než u nemocných s jinými závažnými chorobami, jako jsou revmatoidní artritida, nádorová onemocnění, deprese nebo srdeční selhání.

Psoriáza dává lidem pocit vyděděnců a způsobuje jim velkou psychickou i fyzickou bolest. Psychosociální potřeby pacientů jsou v praxi často ignorovány – a stres přitom onemocnění dále zhoršuje,“ říká předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc.

Připomněl v této souvislosti studii, podle níž je v populaci psoriatiků o 67 % vyšší výskyt sebevražedných myšlenek. „Deset procent pacientů s těžkou formou lupénky navíc říká, že si přeje být mrtvý. To je na pováženou a je třeba se na to nemocných aktivně ptát.“

Nejde přitom jen o kožní projevy, byť jakkoli nepříjemné a někdy i bolestivé. Přibližně u čtvrtiny pacientů s psoriázou se vyvine psoriatická artritida, většinou za 5 až 12 let po objevení se kožních změn. Pokud není včas léčena, dochází až v 50 % případů k progresivnímu kloubnímu poškození a nevratným změnám.

V poslední době se pak akcentuje souvislost mezi systémovým zánětem provázejícím psoriázu a zvýšeným ohrožením srdce a cév.

„Jedinci, kteří během svého života byli pro lupénku hospitalizováni, mají o 50 % zvýšené kardiovaskulární riziko. To začíná stoupat už u mladých nemocných. U třicetiletého pacienta se závažnou psoriázou je třikrát vyšší riziko infarktu myokardu. Psoriáza s sebou přináší dvakrát častější přítomnost předčasně vytvořených ateromových plátů v koronárních tepnách, než je tomu v kontrolní skupině,“ vypočítává prof. Arenberger.

To vše má své důsledky – očekávaná délka života psoriatiků je o tři až čtyři roky nižší než u běžné populace. „Pokud se však lupénka objeví v mládí, je tento rozdíl mnohem větší.“ Lupénka také prokazatelně ztěžuje pracovní uplatnění. „Máme k dispozici data, podle nichž 14 % nemocných uvádí, že odešlo ze zaměstnání nebo z něj bylo propuštěno v souvislosti s psoriázou, 23 % pacientů uvedlo, že onemocnění má negativní vliv na výši jejich příjmu,“ upozornil prof. Arenberger.

Až 80 % nemocných je přitom s léčbou nespokojeno. Zde jde o údaj ze zahraničních studií, podle prof. Arenbergera však nebude situace v České republice významně odlišná.

„Očekávání pacientů jsou stále vyšší. Určitou kvalitativní změnu v managementu závažné psoriázy přináší biologická léčba. Ta je v České republice v této indikaci používána již několik let. V současnosti jde o čtyři přípravky, brzy by měly být dostupné další. Biologickou léčbou dnes můžeme dosáhnout dlouhodobé kontroly nemoci i u těch nemocných, u nichž jiné metody, včetně konvenční systémové léčby, nezabírají. Zmírňují se tím nejen klinické projevy onemocnění, ale i s ním spojená deprese, zlepšují se sociální důsledky nemoci a zvyšuje produktivita práce.“

Bez účinné léčby pacient rychle spěje k invalidizaci

Kvůli tak komplexnímu dopadu psoriázy na všechny aspekty života nelze při hodnocení nákladové efektivity léčby sledovat jen přímé náklady na léky, případně další léčebné metody, jako je fototerapie. Obrázek nikdy nebude úplný, pokud se nezahrnou i náklady nepřímé. Ty v sobě například zahrnují ztrátu pracovní produktivity, závislost na sociálních dávkách, přechod do invalidního důchodu či práci laických pečovatelů.

Zmíněný přístup v českém zdravotnictví zatím není obvyklý, lupénka je ale v tomto směru určitou výjimkou. U tuzemských pacientů již určitá data mapující tento problém k dispozici jsou. Taková práce je o to cennější, že podobné studie jsou jen velmi obtížně přenosné mezi jednotlivými národními zdravotnickými a sociálními systémy. V tomto případě šlo o soubor 256 pacientů se středně těžkou a těžkou psoriázou.

„Více než 15 % těchto nemocných bylo invalidních, to je třikrát vyšší míra invalidity než v běžné populaci; pokud byla diagnostikována psoriatická artritida, je tento podíl dokonce pětkrát vyšší,“ uvedl jeden z autorů studie PharmDr. Jiří Klimeš z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.

A i když psoriatici zůstanou v pracovním procesu, jejich onemocnění je výrazně limituje. „To vyplývá z jiného našeho projektu, kde jsme produktivitu práce měřili pomocí validovaných dotazníků, a to opět u pacientů se středně těžkou a těžkou psoriázou. Jejich průměrný věk byl 43,3 roku a průměrná doba od diagnózy 17 let. Tito nemocní byli v pracovní neschopnosti průměrně po dobu 6,3 hodiny během jednoho týdne, jejich pracovní výkon byl snížen o 36 %, došlo u nich k omezení běžných aktivit o 58 %,“ řekl PharmDr. Klimeš.

To vše samozřejmě generuje značné další náklady. Moderními terapeutickými postupy je však lze snížit. „Biologická léčba prokázala svoji vyšší účinnost. Díky ní dochází ke zpomalení či zastavení progrese onemocnění, zabránění vzniku relapsů a komplikací a snížení nutnosti hospitalizací. Rozvoj disability se zpomaluje, pacient si déle uchovává svůj běžný život, případně se do něj vrací, udržuje si soběstačnost, což vše šetří prostředky. I z českých dat jsme viděli, že před biologickou léčbou bylo hospitalizováno 20 % pacientů s těžkou formou psoriázy. Při další kontrole po třech měsících jen čtyři procenta a v šesti měsících nebyla hospitalizace téměř nutná. Teprve později došlo k opětovnému, ale mírnému nárůstu – od zahájení terapie šlo o čtyři procenta,“ popsal PharmDr. Klimeš.

Bez účinné léčby je psoriáza onemocnění, které rychle vede k invalidizaci, a to už v mladém věku. „Snížení pracovní schopnosti a produktivity pak generuje vysoké finanční náklady. Včasné zahájení účinné léčby může těmto ztrátám zabránit.

V České republice je léčeno v roce 2011 biologickou léčbou celkem 800 pacientů s psoriázou, počet indikovaných nemocných je ale násobně vyšší.

------

autor: lon

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune