Tubární sterilizace - Bližší pohled na riziko otěhotnění
Spolu s tím, jak narůstá počet antikoncepčních metod, zlepšuje se i povědomí o jejich tradičnějších formách. Přestože se za posledních dvacet let objevilo velké množství antikoncepčních metod, zůstala tubární sterilizace skutečně jednou z nejčastěji používaných metod na světě.1 Podle zprávy US National Survey of Family Growth2 z roku 2002 představovala tubární sterilizace druhou nejčastěji používanou antikoncepční metodu (23,2 %) u žen ve věku 15–44 let; u žen starších než 35 let šlo o metodu číslo jedna. Z celkového pohledu je chirurgická sterilizace využívaná častěji než ostatní antikoncepční metody; na tento výkon se spoléhá 180 milionů žen.3 Tubární sterilizace označuje řadu chirurgických technik, z nichž každá má své výhody a nevýhody.
Patří sem tubární sterilizace po porodu, intervalové otevřené a laparoskopické sterilizační metody a nejnovější transcervikální hysteroskopické zavedení mikrospirály (Essure Permanent Birth Control, Conceptus Inc., Mountain View, CA).
Ženy, jež se rozhodnou pro tubární sterilizaci, hledají trvalou formu antikoncepce, takže je pro ně primárně důležitá její účinnost. Máme‑li k dispozici více možností, jak sterilizaci....
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2009
Komentář
Prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Gynekologicko‑porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Originální článek přehledně shrnuje základní práce, které hodnotily možnosti a rizika selhání tubární sterilizace. Jejich využití je ve většině vyspělých zemích daleko častější a zejména v kohortě žen nad 30 let jde v řadě zemí o nejčastější způsob antikoncepce. Chirurgické metody zábrany početí jsou díky naší legislativě odsunuty do pozadí jak v klinické praxi, tak při pohledu na popis těchto metod v současných českých monografiích. Indikační omezení značně konzervativním zákonem u nás je v dnešní době již přežitkem. V našich podmínkách se tento výkon dnes nejčastěji používá současně s císařským řezem, kde dominuje v různých modifikacích technika dle Pomeroye s částečnou salpingektomií, kterou lze i dnes považovat za „zlatý standard“. V případech „intervalové sterilizace“ v našich podmínkách zcela dominují laparoskopické techniky titanovými klipy nebo koagulací, u nichž je též vhodné provést přerušení s resekci části tuby. Hysteroskopické techniky vyžadují zkušenost a díky malé frekvenci těchto výkonů nejsou v našich podmínkách využitelné. V čem je tento článek tedy pro nás přínosný? Jasně ukazuje, že ani dobře provedený výkon není stoprocentně spolehlivý a ireverzibilní. Existuje riziko rekanalizace vejcovodu, vzniku píštěle téměř u všech metod s kumulativním rizikem otěhotnění do 1 %. To by mělo být vždy součástí informovaného souhlasu a poučení našich klientek. Dalším problémem je „podcenění a bagatelizování“ rizika možného intrauterinního těhotenství a mimoděložního těhotenství po sterilizaci, které může vést ke .....
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2009
Zdroj: GPP