Trojí zamyšlení nad .....partnerstvím v dlouhodobé péči

V uplynulém desetiletí došlo k výraznému rozvoji pojištění rizik spojených s dlouhodobou péčí. Pojišťovny dnes nabízejí více modelů krytí rizik spojených s budoucí potřebou dlouhodobé péče. Plnění může být poskytováno jak v podobě finanční, tak ve formě služeb. Některé pojišťovny také spolupracují s asistenčními službami, u nichž dlouhodobou péči kontrahují. Pojišťovny nabízejí i pojištění budoucí potřeby této péče v rámci životních pojistek.

Spojení dvou komplementárních rizik do jednoho produktu zvyšuje jeho atraktivitu a také lepší pojistné krytí. Existují také produkty pro lidi s okamžitou potřebou čerpání péče, např. roční renta pro zdravotně postižené nebo pojištění aktuální nemoci. Protože jsou rizika dlouhodobé péče úzce korelována v čase v rámci jedné věkové kohorty, tzv. poolování rizik mezi jednotlivci uvnitř stejné věkové skupiny - chcete-li generace - je prakticky nemožné.

To je aktuální právě dnes, kdy do seniorského věku dospívá poválečná generace - "baby boomers". Rizika dlouhodobé péče je proto třeba poolovat v dostatečném čase. Jinými slovy to znamená vytvářet včas dostatečné rezervy. To je také důvodem, proč některé země motivují nebo někdy až nutí své občany uzavřít pojištění pro případ potřeby dlouhodobé péče v dostatečném předstihu.

Další významnou redefinici nebo změny ve struktuře pojistných produktů aktuálně neočekávám. Ceny produktů se nicméně mohou měnit v čase v závislosti na vývoji očekávané délky života v příslušném státě a technologickém rozvoji v oblasti dlouhodobé péče. Změny ve společnosti a struktuře rodiny mají bezpochyby za následek zpoplatňování dlouhodobé péče a její přesun z neformální do formální oblasti.

Rozsah tohoto přesunu závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. rodinné vazby, finanční zdroje rodin nebo obecně společenská vůle. Tento trend samozřejmě bude mít vliv na výdaje na dlouhodobou péči - ať už veřejné, nebo soukromé. To může vytvořit další prostor pro pojištění.

Čeká nás stále větší a větší míra partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti financování dlouhodobé péče. Není pochyb, že finanční krize zvýšila tlak na veřejné rozpočty, což ohrožuje objem veřejných zdrojů alokovaných do zdravotnictví. Přestože se několik států zavázalo udržet stávající objem finančních prostředků pro sociální a zdravotní sektor, obecně se obávám, že plány odložit část současných veřejných zdrojů pro krytí budoucích zdravotních potřeb stárnoucí populace nebudou realizovány.

Mnoho zemí se proto navzdory hospodářské krizi - nebo právě díky ní - pouští do reforem, které mají posílit udržitelnost jejich zdravotnictví v čase významných demografických a sociálních změn. V situaci výrazného zadlužení veřejných financí to znamená posilování podílu soukromých zdrojů na krytí zdravotních rizik a rizik dlouhodobé péče, a také více příležitostí pro soukromý sektor v managementu těchto rizik.

Zdroj: Medical Tribune