Tři názory na transformaci
M. Petrík referoval o manažerských zkušenostech se změnou právní formy nemocnice a jejího fungování v nových podmínkách (benešovská nemocnice je od r. 2005 akciovou společností ve stoprocentním vlastnictví Středočeského kraje). Formu příspěvkové organizace charakterizoval jako uměle vytvořený systém spočívající na vágním vztahu mezi zřizovatelem a majitelem a na způsobu řízení bez osobní odpovědnosti. Chybí v něm kontrolní prvek v podobě povinného auditu a zákonem stanovené platy blokují možnost motivovat zaměstnance mzdou. Podle Ing. Petríka statut akciové společnosti tato negativa odstraňuje, nastoluje přesně definované manažerské odpovědnosti a kompetence, zprůhledňuje účetnictví a otvírá prostor pro konkurenceschopnost nemocnice vůči jiným poskytovatelům zdravotní péče.
B. Svoboda definoval zásadní principy, které musí transformace fakultních nemocnic respektovat. Za prioritní považuje mj. nezpochybnitelnou řídicí roli univerzity, zachování vazby klinického i základního výzkumu na univerzitu a respektování přesahu vlivu univerzity z pregraduálního do postgraduálního vzdělávání lékařů.
Podle vyjádření doc. Svobody navrhovaná legislativní úprava transformace nemocnic neupravuje tento proces v plné šíří. Řeší sice např. postavení univerzity jako oficiálního partnera při řízení a správě nemocnice, formální garance pregraduální výuky a postgraduálního vzdělávání či věcné (nikoli formální) sjednocení personální politiky nemocnice a univerzity. Neřeší ale např. problematiku souběhu pracovních úvazků, vztah k majetku nemocnice/univerzity (nemovitému, movitému, ale i k duševnímu vlastnictví), nedefinuje symetrii pravomocí při řízení a správě nemocnice, nezabývá se problematikou akreditace pro habilitační a profesorské řízení ani akreditace pro pregraduální a postgraduální výuku, nestanoví vliv univerzity (lékařské fakulty) na způsob, rozsah a zajištění výukové činnosti.
Přes vášnivou politickou atmosféru, přenášenou do ulic, se L. Heger domnívá, že od změny politické situace v ČR ještě nebyla tak vhodná situace pro optimalizaci vztahů mezi fakultními nemocnicemi a lékařskými fakultami, jako nastala nyní. Tyto vztahy jsou v současnosti ovlivněny dvoukolejnosti řízení FN resorty zdravotnictví a školství, resp. limitovány odlišnými pravidly pro zdravotnický a školský sektor (např. v oblasti hospodaření, v mzdové problematice, v pracovně právních vztazích atd).
Důvodem pro změnu statutu FN na právní formu státní a. s. je podle doc. Hegera mimo jiné i fakt, že nemáme kvalitní obecný zákon o non-profitních organizacích. Navíc se nejedná o privatizaci a tedy ani o nevratný proces. Protiargumentem je ale např. to, že dobré fungování a. s. vyžaduje vyšší míru konkurenčního prostředí, ve kterém mohou jednotlivé nemocnice i bankrotovat.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2008, strana B3
Zdroj: