Transplantace štěpu od matky při biliární atrezii

Biliární atrezie se vyskytuje u jednoho z deseti tisíc novorozenců a patří k nejčastějším důvodům pro transplantaci jater u dětských pacientů ve věku do dvou let. Často jsou použity k transplantaci jaterní štěpy rodičů. Tým vedený Tippi MacKenzieovou z University of California San Francisco vyhodnotil výsledky těchto transplantací provedených v období od roku 1996 do roku 2010 a došel k překvapivým závěrům. Dětský pacient mnohem lépe toleruje transplantaci štěpu od matky. Při transplantaci jaterního štěpu otce docházelo k selhání transplantátu v 10,5 % případů. Při transplantaci jaterního štěpu od matky byla transplantace neúspěšná jen v 3,7 % případů. Při transplantacích jaterních štěpů u dětí postižených jiným typem jaterního selhání nebyl rozdíl v úspěšnosti mezi transplantacemi štěpů od matky a otce prokázán. MacKenzieová je přesvědčena, že pokud připadají do úvahy jako dárci jaterního štěpu pro dítě s biliární atrezií oba rodiče, pak je na základě výsledků této studie možné doporučit, aby dárkyní byla matka.

Výsledky zveřejněné v American Journal of Transplantation jsou vysvětlovány jako důsledek mikrochimérismu. Během gravidity dochází k průniku mateřských kmenových buněk do organismu plodu. A naopak. Kmenové buňky plodu pronikají do organismu matky. Tyto buňky jsou s to dlouhodobě přežívat v orgánech svého hostitele. Jejich přítomnost se projevuje ještě dlouho po porodu. MacKenzieová se domnívá, že buňky mateřského původu přítomné v organismu dítěte mohou významně přispět k vyšší míře imunitní tolerance dětského organismu k jaternímu štěpu matky.

Zdroj: