Transplantace sítnice

U sedmi pacientů došlo k výraznému zvýšení zrakové ostrosti. U jednoho nemocného s retinitis pigmentosa ke zlepšení nedošlo a u dvou pacientů se stejným onemocněním došlo ke zhoršení zrakové ostrosti. Naproti tomu u jedné pacientky s retinitis pigmentosa došlo ke zlepšení zrakové ostrosti z 20/800 na 20/200 ETDRS na dobu delší než pět let. Po více než šesti letech od transplantace má pacientka zrakovou ostrost 20/320.

Mechanismus zlepšení zrakové ostrosti není jasný, protože se nepodařilo prokázat funkční propojení transplantované sítnice s nervovými buňkami sítnice pacienta. To ale může být důsledek omezených možností vyšetření oka pacientů. Na zvířecích modelech byla funkčnost propojení transplantované sítnice s nervovými buňkami sítnice recipienta prokázána. Nelze však vyloučit, že transplantované buňky zlepšují funkce oka i jiným způsobem. Buňky transplantované sítnice mohou v oku příjemce produkovat látky, které napomáhají přežívání buněk ve vlastní sítnici pacienta a chrání ji tak před postupujícím poškozením. Pokud se tento předpoklad potvrdí, bude zajímavé zjistit, které látky mají hojivé procesy na svědomí. Jejich podávání by mohlo přinést zlepšení zrakové ostrosti i bez transplantace.

Studie si kladla za cíl prokázat bezpečnost celého postupu. To se potvrdilo. Radtke předpokládá, že stejným operačním postupem bude možné provádět i další typy léčby. Velké naděje vkládá například do transplantace kmenových buněk, které by po diferenciaci do příslušných buněčných typů mohly napomoci k regeneraci sítnice.

Zdroj: