Transplantace jater s monoklonálními protilátkami proti HCV

Úspěšná první fáze klinických zkoušek dala zelenou druhé fázi testů, při nichž budou pacientům při transplantaci jater podávány monoklonální protilátky proti viru hepatitidy C (HCV). Na světě je nakaženo tímto virem asi 170 milionů lidí a hepatitis C patří k hlavním příčinám selhání jater, následně řešeného transplantací.

Prakticky ve všech případech je transplantovaný orgán infikován HCV. Aktivita viru bývá po transplantaci zvýšena a asi u pětiny pacientů se vyvine cirhóza do pěti let po transplantaci. Pacienti po transplantaci obvykle jen obtížně snášejí antivirotika, jež jsou běžně používána pro léčbu hepatitidy C, a to jejich léčbu značně komplikuje.

Vědci z University of Massachusetts Medical School proto ve spolupráci se soukromou biotechnologickou firmou MassBiologics vyvinuli monoklonální protilátku MBL‑HCV1, která se osvědčila při neutralizaci HCV v podmínkách in vitro i na zvířecích modelech.

První fáze klinických zkoušek byla provedena v roce 2009 na 31 zdravých dobrovolnících a prokázala, že protilátka je dobře tolerována a po jejím podání se neprojevují nežádoucí účinky.

Při těchto testech byl sledován titr monoklonální protilátky MBL‑HCV1 v krvi dobrovolníků a byla sledována účinnost protilátek proti HCV. To dovolilo určit velmi přesně protokol pro druhou fázi klinických zkoušek. Pacienti dostanou první infuzi protilátky několik hodin před transplantací a druhou infuzi během transplantace – těsně před vlastní transplantací nového orgánu.

Hodinu po transplantaci dostane pacient třetí infuzi protilátky a následně pak bude dostávat denně jednu infuzi po dobu jednoho týdne. Poslední infuzi dostane 14 dní po transplantaci. Vzhledem k tomu, že hlavním rezervoárem HCV jsou játra a tam také dochází k replikaci viru, doufají vědci, že se jim s pomocí monoklonální protilátky podaří HCV vymýtit z krevního oběhu, a zabránit tak reinfekci. Testy provede pětice předních amerických klinik.

Zdroj: Medical Tribune