Tradiční setkání intenzivistů v Ostravě

Organizaci kursu měli opět na starosti představitelé Česko‑slovenského fóra pro sepsi a zástupci Kliniky anesteziologie a resuscitace a oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče FN Ostrava ve spolupráci s odbornými společnostmi ČLS JEP a jejich sekcemi (ČSARIM, pediatrickou, chirurgickou, neurologickou, mikrobiologickou, infektologickou a biochemickou). Během tří dnů si účastníci vyslechli více než stovku přednášek, výukových lekcí a „pro-con“ diskusí. Vystoupila zde celá řada českých, slovenských, ale i zahraničních expertů v oblasti sepse a intenzivní medicíny. Hlavnímu organizátorovi MUDr. Romanu Kulovi se podařilo zajistit účast mnoha světových špiček z oblasti intenzivní medicíny, za všechny jmenujme alespoň profesora Luciano Gattinoniho z Milána, profesora Johna J. Mariniho z Minneapolis nebo profesorku Claudii C. dos Santos z Toronta. Jejich přednášky patřily k vrcholům celé akce.

Evropské doporučení pro diagnostiku a léčbu těžké sepse

Problematika sepse a MODS je tématem bezesporu širokým. Jen pro bližší představu – byly prezentovány nejnovější poznatky týkající se patofyziologie, biochemie, mikrobiologie či imunologie sepse, ale i konkrétní doporučení pro praxi, např. z oblasti hemoterapie, tekutinové strategie, antibiotické terapie, nutričních postupů, ventilace či monitorování dospělých i dětských pacientů. Organizátorům se velmi dobře podařilo program rozčlenit do kompaktních tematických celků tak, že se každý účastník kursu mohl jednoduše zorientovat a vybrat si problematiku, o kterou měl zájem. Je obtížné zmínit se o některé konkrétní přednášce tak, aby jiná, stejně vynikající, nezůstala opomenuta. Přesto si pro ilustraci dovolujeme uvést několik příkladů prezentací s nepopiratelným dopadem pro klinickou praxi.

Komplexním shrnutím posledních evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu těžké sepse (Severe Sepsis Bundles) byla přednáška doc. MUDr. Romana Záhorce, CSc., z Onkologického ústavu svaté Alžběty v Bratislavě. Co je tedy doporučováno? Především diagnostické kroky realizovat do dvou hodin od příjmu pacienta! Identifikovat těžkou sepsi vyžaduje splnění čtyř diagnostických kritérií, mezi něž patří: podchycení místa infekce, průkaz přítomnosti alespoň jedné známky systémové zánětové reakce, průkaz alespoň tří biomarkerů SIRS/sepse a přítomnost známek akutní orgánové dysfunkce. Navazující resuscitační péče o septického pacienta pak musí zahrnovat sedm základních diagnosticko‑terapeutických opatření. Doporučuje se vyšetření koncentrace arteriálního laktátu, odběr dvou hemokultur před podáním antibiotik, podání širokospektrých antibiotik, invazivní monitorování arteriálního a centrálního venózního tlaku krve, objemová tekutinová intravaskulární resuscitace, resuscitace vasopresory/inotropiky a optimalizace dodávky kyslíku do tkání. Následná léčba sepse by měla zahrnovat podání kortikoidů v nízké dávce, aplikaci aktivovaného proteinu C, přísnou kontrolu glykémie a nízkoobjemovou netraumatizující umělou plicní ventilaci s polohou hlavy a trupu 30 ° až 45 ° nad podložkou. Tyto léčebné intervence je nutné uskutečnit do 24 hodin. Soubor všech těchto kroků by měl významně přispět k včasnému zahájení diagnostických a léčebných opatření a perspektivně přispět k redukci mortality sepse o 25 % do roku 2009.

Bližší informace naleznete na adresách www.IHI.org a www.sccm.org.

Apel na prevenci nosokomiálních nákaz

Přednáška prof. MUDr. Pavla Ševčíka, CSc., z KARIM FN Brno se zabývala praktickými aspekty prevence nosokomiálních nákaz na pracovištích intenzivní medicíny. Autor důrazně varoval před nebezpečím rozšiřování multirezistentních bakteriálních kmenů na pracovištích intenzivní medicíny, které se zrychlující se tendencí zachvacuje i Českou republiku. Výskyt polyrezistentních zlatých stafylokoků (MRSA), polyrezistentních pseudomonád, klebsiel, enterokoků a dalších mikroorganismů v českých zdravotnických zařízeních rok od roku vzrůstá. Preventivní opatření zejména ve smyslu bariérové péče o takto kolonizované nemocné jsou nákladná, ale mnohonásobně levnější než léčba rozvinuté infekce nebo nutnost řešení epidemického výskytu takové infekce na pracovišti nebo ve zdravotnickém zařízení.

Představeno nové ATB

V průběhu kursu bylo prezentováno i mnoho farmaceutických produktů doporučovaných u pacientů s diagnózou sepse a MODS. Za všechny uvádíme na našem trhu nové intravenózní antibiotikum tigecycline od firmy Wyeth. Jde o první intravenózní antibiotikum z nové skupiny glycylcyklinů. Je in vitro účinné proti řadě grampozitivních, gramnegativních a anaerobních mikroorganismů. Jeho předností je fakt, že působí i na bakteriální kmeny rezistentní vůči jiným antibiotickým skupinám, např. proti meticilinrezistentnímu zlatému stafylokovi. Je doporučován pro komplikované infekce kůže či měkkých tkání a infekce nitrobřišní. Jeho zavedení do klinické praxe bude jistě znamenat rozšíření možností antimikrobiální léčby.

Vynikající přednášky prezentovali představitelé hostující ARK FN Ostrava a dalších ostravských pracovišť – kolegové a kolegyně Kula, Jahoda, Sklienka, Čermáková, Satinský, Mitták, Hamžík, Toršová, Chmelařová, Rožnovský, Grundmann, Tichý, Hladík, Sukeník, Němeček, Hladík, Zaoral, Barnetová, Sturz, Chýlek, Trávníček, Laryšová, Kubáč, Hon, Richter. Celá plejáda jmen a kvalitních příspěvků. Ostravský postgraduální kurs „Sepse a MODS“ se stal v průběhu devíti ročníků z nevelké přednáškové akce mezinárodním symposiem s vysokou odbornou i společenskou prestiží. Stal se vlajkovou lodí mezi akcemi z oblasti intenzivní medicíny v České i Slovenské republice. Nezbývá než organizátorům popřát mnoho úspěchů i v dalších letech a těšit se na setkání v průběhu jubilejního 10. ročníku v lednu 2008.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2007, strana A10

Zdroj: