To, že člověk bere léky, jej nemusí diskvalifikovat pro dárcovství krevní plazmy, říká hematoložka
Zhruba čtvrt milionu Čechů daruje krevní plazmu. V České republice je v současné době registrováno 13 léčivých přípravků, které se z ní vyrábějí. Dnes a denně zachraňují životy tisíců nemocných. Dárcem se může stát téměř každý zdravý dospělý, bohužel většina lidí to ale neví, vysvětluje hematoložka Alice Drábková z centra sanaplasma.
- Kdo může darovat krevní plazmu?
Darovat krevní plazmu může každý zdravý člověk mezi 18. a 65. rokem věku, prvodárcem se může člověk stát do 60 let. V některých parametrech se mohou kritéria pro přijetí dárců plazmy mírně lišit od kritérií pro přijetí k dárcovství běžných odběrů plné krve. Jde například o užívání léků, některé léky jsou při dárcovství plazmy povoleny, nebo o krevní obraz, kdy např. hodnoty hemoglobinu nemusíme hodnotit tak přísně.
- V jakých dalších případech jsou kritéria pro odběr plazmy benevolentnější?
Jde zejména o některé chronické nemoci. Například hypertonici, kteří jsou kompenzováni, mohou darovat i s nastavenou antihypertenzní medikací. Stejně tak alergici, případně i lehčí astmatici, kteří mají dobře nastavenou svoji terapii a jsou při medikaci bez symptomů, mohou darovat i v průběhu své léčby. Plazmu mohou darovat i lidé na hypolipidemické terapii nebo s neléčenou lokalizovanou psoriázou v klidové fázi. Zkrátka to, že zájemce bere dlouhodobě léky, ho nemusí diskvalifikovat pro dárcovství krevní plazmy.
- Jaká máte kritéria pro hodnoty krevního obrazu?
Krevní obraz by u našich dárců měl být ve fyziologických mezích, ale kritéria pro hodnocení nemusejí být tak přísná jako u běžných odběrů, protože se krevní tělíska dárcům vracejí.
- Kdo zdravotní stav zájemce o darování hodnotí?
V centru je vždy přítomen lékař, který provádí základní fyzikální vyšetření. U opakovaných dárců proběhne pohovor nad vyplněných dotazníkem, změření základních parametrů – teplota, hmotnost, krevní tlak, puls – a jsou zhodnoceny předchozí výsledky.
- Provádíte i krevní testy? Jak probíhají?
V úvodu odběru je odebrána zkumavka krve, která slouží k vyšetření krevního obrazu. Do několika minut po zahájení odběru má lékař k dispozici výsledky. Vzorky z odebrané plazmy jsou vyšetřovány na virové markery i další parametry v Praze v Ústřední vojenské nemocnici. Když dárce přijde po 14 dnech na druhý odběr, má již lékař k dispozici jeho kompletní výsledky z předchozí návštěvy.
- Jaké hodnoty testy sledují?
Pokaždé je třeba provést testy na přítomnost patogenních mikroorganismů – HAV, HBV, HCV, HIV, parvovirus B19 a syfilis. Toto vyšetření je prováděno dvojím způsobem, sérologicky a testy na nukleové kyseliny virů. Pokud vznikne podezření na pozitivitu některého z těchto původců infekčních chorob, je vzorek zaslán ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře. Dále se ze vzorků vyšetřuje celková koncentrace bílkovin, IgG a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám.
- Jsou situace, kdy pošlete dárce domů?
Pokud dárce nesplňuje podmínky dané vyhláškou o lidské krvi, doporučením Společnosti pro transfuzní lékařství, podmínky dané odběratelem plazmy a našimi interními doporučeními, je poslán domů. Toto opatření slouží tomu, aby nedošlo k poškození dárce při odběru plazmy ani k poškození příjemce plazmy.
- V jakých případech se to stává nejčastěji?
Dárce musíme odmítat, pokud mají v anamnéze některá závažná onemocnění, která již odběr plazmy nedovolují – plicní embolie, infarkt myokardu, mozková příhoda, epilepsie, dále chronická zánětlivá onemocnění, sníženou imunitu, stav po splenektomii. Nelze také přijmout dárce, kteří mají v anamnéze některá infekční onemocnění. V nejistých případech si vyžádáme lékařskou zprávu od praktického nebo odborného lékaře s cílem získat podrobnější informace o dárcově zdravotním stavu nebo stanovisko odborného lékaře k možnosti darování.
- Jak potom samotný odběr probíhá?
V případě, že je dárce shledán vhodným pro odběry plazmy, následuje procedura plazmaferézy. Odebíraný objem plazmy je určen na základě tělesné hmotnosti dárce, a to mezi 760 až 890 ml. Krev proudí z žíly do zvonu, kde se odstřeďuje, plazma odtéká do lahve a krevní tělíska se vracejí stejnou cestou zpátky do žíly. Tento proces se několikrát opakuje, dokud není odebráno požadované množství plazmy. Ke krvi proudící separátorem se přidává malé množství antikoagulačního roztoku, aby se zabránilo srážení krve v přístroji. Na konci odběru je dárci aplikováno nitrožilně 250 ml fyziologického roztoku k doplnění objemu.
- Musí se dárce na odběr předem sám připravit? Například úpravou stravy?
Dárci k odběru nemají chodit nalačno, žádoucí je, aby byli dosyta najedeni – s omezením tučných jídel – a hodně napiti. Kofeinové nápoje příliš nedoporučujeme. V den odběru pak není dobré intenzivně sportovat nebo vykonávat těžkou fyzickou námahu.
- Existují nějaká rizika, s nimiž by měli dárci plazmy počítat?
Ochrana zdraví dárce je naší prioritou. Zřídka se objeví nežádoucí reakce na odběr, které jsou spojené hlavně s poklesem krevního tlaku nebo souvisejí s venepunkcí – podobně jako u odběru krve. Odběry krevní plazmy jsou pro tělo dárce ale méně náročné než odběry krve, protože při dostatečném pitném režimu a kvalitní výživě dokáže organismus plazmu obnovit do 24–48 hodin.
- Proč je krevní plazma potřeba?
Z odebrané plazmy od dárců se po zpracování získají bílkoviny důležité pro léčbu řady chorob. Jako krevní deriváty se označují bílkoviny lidské plazmy izolované a protiinfekčně ošetřené v rámci zpracování plazmy farmaceutickými společnostmi. Léčbu krevními deriváty medicína využívá k ošetření pacientů v každodenní praxi – u naléhavých případů po autonehodách, u pacientů po velkých traumatech, při šoku, při rozsáhlých operacích či popáleninách. Krevními deriváty mohou být léčeni i lidé s poruchou funkce ledvin nebo jater, těhotné ženy s Rh inkompatibilitou i lidé se vzácnými nemocemi. Albumin se používá např. při velkých krevních ztrátách, při rozsáhlých popáleninách, při poruše funkce ledvin, jater.
- Jaké léky se vyrábějí z krevní plazmy?
V České republice je v současné době registrováno 13 léčivých přípravků z plazmy. Jsou jimi léčeni také pacienti s řadou vrozených i získaných onemocnění. A mnoho lidí je na tuto léčbu zcela odkázáno. Mezi ně patří např. lidé s poruchami krevní srážlivosti, lidé trpící imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními, lidé s nedostatkem alfa‑1‑antitrypsinu (geneticky podmíněný plicní emfyzém – pro jednoho pacienta je potřeba za rok až 900 odběrů plazmy). Jen v Evropě trpí některou z těchto vzácných nemocí přibližně jeden milion lidí. To je dvaapůlkrát více než počet pacientů s rakovinou prsu. A na rozdíl od rakoviny není možné úplné uzdravení těchto pacientů. Aby bylo zajištěno jejich přežití a kvalita života, je nutná průběžná léčba.
K VĚCI...
- Hemofilie A (nedostatek faktoru VIII)
- Hemofilie B (nedostatek faktoru IX)
- Von Willebrandova choroba (vWD)
- Nedostatek ostatních faktorů (např. faktor I, II, V, V+VIII, VII, X, XI a XIII)
- Deficit antitrombinu III
- Deficit alfa‑1-antitrypsinu
- Hereditární angioedém (HAE), typ 1 a 2
- Primární imunodeficience (PID)
- Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP)
- Imunitní trombocytopenická purpura (ITP)
- Multifokální motorická neuropatie (MMN)
- Kawasakiho choroba (KD)
Zdroj: MT