Tisící transplantace kostní dřeně v ÚHKT
Lékaři v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) úspěšně provedli tisící transplantaci kostní dřeně. Zákrok začátkem srpna podstoupila osmapadesátiletá žena s leukémií, u níž nebylo možné nemoc vyléčit klasickou chemoterapií.
Přestože je transplantace krvetvorných buněk život zachraňujícím výkonem u celé řady nemocí (akutní myeloidní i lymfatická leukémie, chronická myeloidní i lymfatická leukémie, myelodysplastický syndrom, mnohočetný myelom, lymfomy, myelofibrózy, některé solidní nádory, plastické anémie a některé autoimunitní choroby, vrozené poruchy metabolismu a imunitního systému), je to současně výkon, který je zatížen rizikem vzniku mnoha těžkých a někdy i život ohrožujících komplikací. „Proto je třeba k transplantaci kostní dřeně i po dvaceti sedmi letech od zahájení tohoto transplantačního programu přistupovat jen u těch nejvážnějších případů, musí být dělána uvážlivě a také jen ve zkušených centrech, která jsou schopná diagnostikovat a léčit potransplantační komplikace,“ vysvětluje MUDr. Antonín Vítek, vedoucí transplantačního oddělení ÚHKT. Transplantací krvetvorných buněk od příbuzných či nepříbuzných dárců se tu provede ročně kolem šedesáti, což je nejvíce v Česku, a zákroky tu mají také nejdelší tradici. Úspěšnost těchto výkonů se liší v závislosti na přesné diagnóze nemocného, stadiu onemocnění, druhu dárce a dalších faktorech. „Pokud bychom chtěli vyjádřit souhrnné procento přežití nezávisle na diagnóze a věku, pak se křivka pohybuje kolem 50 % v horizontu deseti let,“ doplňuje MUDr. Vítek.
V zahraničí byly první úspěšné transplantační programy zavedeny na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. U nás jsme začali o více než 15 let později. Vůbec první transplantace krvetvorných buněk v bývalém Československu proběhla v ÚHKT v roce 1986. Od té doby se však její podoba velmi změnila: zvýšila se úspěšnost, transplantují se čím dál starší lidé a úplně jiný je také samotný průběh zákroku. Transplantace krvetvorných buněk se již stala ve vybraných stavech standardně doporučovanou metodou, přestože zůstává nadále nesmírně náročným a komplexním zákrokem. Potěšitelné je, že podle zástupců Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze jsou jejich výsledky srovnatelné s výsledky na předních světových pracovištích. Stále však zaostáváme v počtu provedených výkonů. „V porovnání se západní Evropou se v přepočtu na obyvatele provádí těchto zákroků o 15 až 20 % méně. Důvodem tohoto rozdílu jsou chybějící hematologická lůžka, jejichž nedostatek nás tíží nejvíce,“ doplňuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., ředitel ÚHKT.
A co se za 26 let od první úspěšné transplantace kostní dřeně změnilo pro pacienty? V osmdesátých letech museli po transplantaci ležet ve speciálních ochranných stanech, dnes jsou na jednolůžkových pokojích, které se od těch běžných odlišují jen speciální filtrovanou cirkulací vzduchu. Klidně tam ale mohou i návštěvy. „Když to vidím, připadá mi to až neuvěřitelné. Já jsem tehdy ležela zavřená 14 dní a úplně jsem při tom zapomněla, jaký je venku vzduch,“ popisuje Dagmar Dicková, která se při začátku transplantačního programu v ÚHKT stala první úspěšně vyléčenou pacientkou v Česku a od té doby žije plnohodnotným životem. Podmínky, v nichž se léčila nynější tisící transplantovaná pacientka, už jsou úplně jiné. „Před revolucí jsme museli dost improvizovat, těžko jsme sháněli potřebné léky, pacienti museli být v extrémním ochranném režimu, kupovali jsme pro ně třeba speciální mraženou stravu,“ vzpomíná MUDr. Marcela Lukášová, která byla u vzniku transplantačního programu kmenových buněk v ÚHKT.
ÚHKT byl založen 1. ledna 1952, v průběhu let se z něj stalo prestižní pracoviště spojující specializovanou hematologickou péči a diagnostiku s výzkumem. Nyní je největším českým pracovištěm specializovaným na zoogenní transplantace krevních buněk.
Zdroj: Medical Tribune