Thalidomid opět na scéně, tentokrát onkologické

Thalidomid byl synonymem pro noční můru všech seriózních farmaceutických společností, lékem, který by měl být jen mementem a nikdy by se neměl dostat do úst pacienta. Vývoj tomu chtěl jinak. Mnohočetný myelom je onemocněním, které bylo donedávna jen velmi obtížně léčitelné. Před dvaceti lety byl do léčby zaveden melphalan a prednison, ale bez očekávaného vlivu na prognózu pacientů. Teprve obohacení léčebného protokolu o autologní transplantaci buněk kostní dřeně prodloužilo dobu přežití u pacientů s mnohočetným myelomem o tři roky. u 20 % pacientů (jejichž myelomové buňky měly normální karyotyp) došlo i k desetileté remisi. V posledních letech se však objevily další terapeutické možnosti. Vedle zcela jedinečného inhibitoru proteasomu – bortezomibu, jsou to zejména thalidomid a lenalidomid (analog thalidomidu). Jak však již jednou zatracený přípravek obstojí, to ještě ukáže budoucnost, nebo v tomto případě další klinické studie. Thalidomid je totiž předmětem zkoumaných léčebných protokolů, a to především v kombinaci s již vyzkoušenými postupy (výše popsanými a nadále s vincristinem a doxorubicinem).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2006, strana 7

Zdroj: