Těžké infekce vyvolané bakterií Pseudomonas aeruginosa
Gram-negativní bakterie Pseudomonas aeruginosa může napadat mnoho různých orgánů i tkání. Protože způsobuje infekce zejména u oslabených pacientů, považujeme ji za oportunní patogen. Například umělá plicní ventilace činí nemocné náchylnější k pseudomonádové pneumonii. Se zavedením permanentního močového katétru podobně souvisí riziko uroinfekce. Onkologičtí pacienti s neutropenií v důsledku chemoterapie či hematologických malignit jsou ohroženi bakteriémií, nemocným s popáleninami hrozí ranné infekce. Tato onemocnění zpravidla hodnotíme jako nosokomiální1 (tab. 1), ovšem u nemocných s cystickou fibrózou Pseudomonas aeruginosa často způsobuje i komunitní nákazy. Tento článek se soustředí především na infekce nosokomiální. Důvodů, proč Pseudomonas aeruginosa tak často napadá hospitalizované pacienty, je zřejmě několik. Uvedená bakterie dokáže získávat energii z úctyhodného množství látek, a proto nezřídka kontaminuje roztoky pro intravenózní podání, zdravotnické nástroje a dokonce i dezinfekční prostředky. Taková kontaminace může vést k epidemii, během níž se řada nemocných nakazí stejným kmenem primárně získaným z jediného zdroje. Pseudomonas aeruginosa ovšem běžně vyvolává nosokomiální onemocnění, aniž jde přímo o epidemie. U hospitalizovaných pacientů vystavených působení mnoha antimikrobiálních léčiv je zmíněná bakterie díky své přirozené i získané rezistenci nepochybně selektivně zvýhodněna, což jí umožňuje, aby jejich organismy kolonizovala a následně vyvolala rozvoj zánětlivého onemocnění. Právě vzhledem k rezistenci vůči antibiotikům vedou pseudomonádové infekce často k léčebným dilematům. Proti bakterii Pseudomonas aeruginosa účinně působí řada antibiotik včetně několika β-laktamových (tab. 2). Oblíbené jsou v tomto směru zejména piperacilin (Pipril) a ticarcilin (Timentin), penicilinová antibiotika s rozšířeným spektrem účinku. Ticarcilin je u pseudomonádových infekcí ve srovnání s piperacilinem účinný méně. Je třeba zdůraznit, že přidání tazobactamu či klavulanátu, tedy inhibitorů β-laktamázy, působení zmíněných antibiotik proti Pseudomonas aeruginosa zesiluje jen mírně. Z tohoto důvodu je předpokladem úspěšné léčby těžkých pseudomonádových infekcí podávání neobvykle vysokých dávek kombinovaného přípravku obsahujícího piperacilin a tazobactam (Tazocin). Pseudomonas aeruginosa je rezistentní vůči většině cefalosporinů s výjimkou ceftazidimu (Fortum, přípravek třetí generace) a cefepimu (Maxipime, přípravek čtvrté generace), které proti ní zasahují výborně a srovnatelně.
...
Komentář
Autor: RNDr. Pavla Urbášková, CSc.
Pseudomonas aeruginosa je celosvětové rozšířený mikrob. Dlouhodobou perzistenci P. aeruginosa v nepříznivém prostředí umožňují minimální nutriční požadavky a přirozená rezistence kmenů tohoto druhu k řadě antibiotik a dezinfekčních prostředků. Léčba lidských infekcí způsobených P. aeruginosa je obtížná, neboť tento mikrob má schopnost rychle vyvinout rezistenci prakticky ke všem původně účinným antibiotikům, a to i v průběhu léčby. Současné poznatky o příčinách antibiotické rezistence u P. aeruginosa a o léčbě infekcí způsobených tímto druhem přehledně shrnují Hauser a Sriramová ve svém článku. Tento článek komentuje mimo jiné také kontroverzní názory jiných autorů na přednosti a nedostatky léčby infekcí P. aeruginosa monoterapií nebo kombinací antibiotik, a upozorňuje na mimořádnou aktivitu colistinu, staršího antibiotika ze skupiny polymyxinů, ke kterému bakterie vyvíjejí rezistenci velmi vzácně. Se závěrečným doporučením uvedeném v článku na současný postup léčby infekcí způsobených P. aeruginosa se lze zcela ztotožnit, nehledě k tomu, že parenterální colistin se v léčbě infekcí v České republice stále používá na rozdíl od USA a dalších zemí, které jej znovuobjevily v souvislosti s výskytem multirezistentních kmenů gram-negativních bakterií. Přirozeným rezervoárem P. aeruginosa je voda a půda, a vlhké prostředí je zcela nezbytným předpokladem pro kolonizaci rostlin, zvířat nebo lidí tímto druhem bakterií. Nosičství P. aeruginosa na sliznicích nebo kůži zdravých osob je poměrně vzácné a má přechodný charakter, po přijetí do nemocnice se však několikanásobně zvyšuje, zejména u osob s oslabenou imunitou nebo léčených antibiotiky. Kolonizace rozsáhlých popálených ploch, dolních cest dýchacích u mechanicky ventilovaných pacientů, nebo trávicího traktu u neutropeniků může predisponovat vznik invazivních infekcí způsobených P. aeruginosa. P. aeruginosa je oportunní patogen, který u zdravých lidí vyvolává infekci vzácně. Infekci téměř vždy předchází poškození normálních obranných mechanismů v důsledku traumatu, invazivních diagnostických a terapeutických výkonů, nebo základního onemocnění alterujícího specifickou imunitu pacienta. Invazivita, toxigenní vlastnosti a další faktory virulence umožňují tomuto mikrobu vyvolávat u predisponovaných osob infekce s různým stupněm závažnosti. Zdrojem infekcí vyvolaných P. aeruginosa a podmínkou jejich epidemického šíření jsou v nemocnici vlhké pomůcky a přístroje, výlevky umyvadel a různé druhy roztoků, ve kterých tyto bakterie přežívají a množí se. Rezervoárem u komunitních infekcí vyvolaných P. aeruginosa jsou bazény, koupaliště nebo také kontaminované roztoky používané např. pro uchovávání očních čoček, nebo pro přípravu drog k intravenózní aplikaci u narkomanů.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 3/2005, strana 23
Zdroj: