Tematická příloha: Léčba ran - Zájem o léčbu ran roste
Zájem o tuto problematiku demonstruje i vysoký počet účastníků kongresu. Do Pardubic se sjela necelá tisícovka lékařů z praxe, chirurgů, dermatologů, angiologů, geriatrů, diabetologů, internistů a dalších specialistů zabývajících se léčbou rány, spolu se sestrami jak ambulantních a lůžkových zařízení, tak domácí péče. Vedle českých a slovenských přednášejících se svými příspěvky vystoupili také špičkoví odborníci z USa, Dánska, Velké Británie, Belgie, Slovinska a Německa. Organizátoři kongresu takový zájem vítají. Podle MUDr. Milady Franců, předsedkyně České společnosti pro léčbu rány, je potřeba si uvědomit, že se stárnutím populace se bude také zvyšovat počet pacientů s chronickými onemocněními. Bude tudíž také přibývat osob s chronickými ranami. Proto se problematika léčby chronických defektů stává stále aktuálnější.
Kdy podat ATB
Chronická rána je definována jako sekundárně se hojící rána, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu šesti až devíti týdnů tendenci k hojení. U takové rány lze předpokládat, že došlo k narušení normálního reparativního procesu. Příčiny zpomaleného hojení můžeme rozdělit na celkové a místní, mezi které především patří přítomnost nekrotické tkáně a hnisu, ischémie, osteomyelitida, opakovaná traumatizace a v neposlední řadě manifestní ranná infekce či kritická bakteriální kolonizace rány. Zvládání ranné infekce a výběru vhodného postupu při ošetřování infikovaných ran se na kongresu věnovalo několik řečníků. Jedním z nich byla i MUDr. Lenka Veverková z I. chirurgické kliniky LF MU a FN u sv. anny v Brně. Prvním krokem při obnově bakteriální rovnováhy v místě defektu je odstranění devitalizované tkáně a cizích těles. Při dalším ošetřování lze zvažovat použití antibiotik nebo různých obvazových materiálů s obsahem antiseptik, které jsou v současnosti preferovanou volbou, protože rezistence vůči nim zatím nepředstavuje, na rozdíl od antibiotik, závažný klinický problém. Při výběru krytí je podle MUDr. Veverkové nutné ovšem také zvažovat schopnost retence vlhkosti, absorpce endotoxinů, redukce zánětu a úlevy od bolesti. „Použití těchto materiálů je nutné přehodnotit, pokud nedojde do dvou týdnů ke zlepšení lokálního nálezu. V tom případě je potřeba zvážit nasazení systémových antibiotik,“ radí L. Veverková.
Lokální antiseptika se stříbrem
Významu stříbra jako antiseptického prostředku používaného v krycích materiálech se věnoval asi nejvýznamnější zahraniční host, Liza G. Ovington, PhD, C.W.S.z. (Somerville, New Jersey, USa), která je mimo jiné představitelkou asociace pro pokroky v péči o rány a uznávanou světovou odbornicí v této oblasti. Podle ní bakteriální kontaminace rány ještě nemusí znamenat zpoždění jejího hojení. To nastává až při větším pomnožení bakterií na povrchu rány (zvýšené biologické zátěži), kdy mluvíme o tzv. kritické kolonizaci. Naplno se projevuje při vzniku infekce, při níž se bakterie dostávají i do hlubších vrstev tkáně. „O tom, zda se z kritické kolonizace nakonec vyvine vlastní ranná infekce, nerozhoduje pouze vlastní množství mikroorganismů, ale také jejich virulence a odolnost hostitelského organismu,“ upozornila Liza Ovington. Dále se věnovala rozdílům mezi lokálními antibiotiky a lokálními antiseptiky s obsahem stříbra. Prvně jmenované jsou selektivně cytotoxické, většinou s úzkým spektrem účinku. Jejich omezení spočívá také v častě rezistenci. Naproti tomu krycí materiály se stříbrem mají široké spektrum účinku, nejsou selektivní, ale mohou být cytotoxické i pro buňky pacienta, čemuž se výrobci brání používáním stříbra v nízkých koncentracích a jeho vazbou na krycí materiál, ze kterého se do rány postupně uvolňuje.
Podle mínění MUDr. Radka Litvika z kožního oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě však nejsou všechna krytí s obsahem stříbra stejná. Ideální materiál podle něj obsahuje stříbro v nízké koncentraci a uvolňuje je do rány dlouhou dobu, přičemž rychlost a délka uvolňování krycího materiálu jsou klíčové pro ovlivňování ranné infekce.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana C2
Zdroj: