Tematická příloha: Léčba ran: Význam biofilmu u chronických ran
Přetrvávající mikrobiální kontaminace spodiny rány je považována za jednu z charakteristických vlastností chronických ran. V souvislosti s touto kontaminací existuje riziko, že narušením křehké rovnováhy mezi hostitelem (pacientem) a mikroorganismem může dojít k rozšíření infekce do okolí a vzniku závažné systémové infekce. Tento proces je nebezpečný zejména u oslabených jedinců s narušenou schopností hojení (starší pacienti, imunodeficitní jedinci, diabetici, pacienti po rozsáhlých operačních zákrocích apod.). Dalším faktorem, který „přilévá olej do ohně“, je narůstající podíl mikroorganismů rezistentních vůči běžným antibiotikům, zejména pak methicilin rezistentní Staphylococcus aureus, vankomycin rezistentní enterokoky a jiné polyrezistentní Gtyčky. Co je to biofilm?
Mikrobiologové vycházeli v minulosti z představy, že bakterie se v tekutém prostředí vyskytují volně rozptýlené v podobě suspenze. Tato forma výskytu bakterií se označuje jako planktonická. V přirozených podmínkách ale bakterie často rostou v podobě tzv. biofilmu. Můžeme ho definovat jako strukturované mikrobiální společenství, uložené v mezibuněčné hmotě adherující k inertním i živým povrchům (viz Votava M., Mikrobiální biofilm a jeho význam v lékařství, 2002). Mezibuněčnou hmotu biofilmu tvoří mikrobiální polysacharidy, proteiny, glykoproteidy a algináty, které mají charakter hlenu. Mezi vůdčí osobnosti ve výzkumu biofilmů patří J. W. Costerton (Center for Biofilm Engineering, Montana State University) a P. Bowler, z českých autorů J. Schindler a M. Votava.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2006, strana 18
Zdroj: