Tematická příloha: Léčba ran - Součástí týmu by měl být i praktický lékař

Na víceoborové spolupráci se vedle specialistů čím dál častěji aktivně podílejí i praktičtí lékaři. O jejich vzrůstajícím zájmu o tuto problematiku svědčí i vypracování Doporučeného postupu pro léčbu chronické rány, který byl oficiálně představen na loňské výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Zda jsou praktici na léčbu chronických ran připraveni a s jakými omezeními se v praxi setkávají, se MT mimo jiné zeptala garanta zmiňovaného doporučeného postupu MUDr. Igora Karena, praktického lékaře z Benátek nad Jizerou.

MT: S jakou chronickou ránou se praktický lékař ve své ordinaci setká nejčastěji?

Vzhledem k tomu, že více než 70 % všech chronických ran představují bércové vředy různé etiologie, nepřekvapí, že nejvíce se praktik setká právě s touto diagnózou. Při rozhodování o dalším postupu je stěžejní určit příčinu vzniku těchto vředů, zda se jedná o arteriální či venózní etiologii nebo lézi vzniklou na podkladě diabetické angiopatie, popř. z jiných, vzácnějších příčin. Od toho se pak odvíjí další postup.

MT: Při léčbě chronických kožních defektů má však praktický lékař, na rozdíl od specialistů, omezené možnosti.

Situace je ještě trochu složitější. Většina moderních krycích prostředků, které by praktik chtěl použít, podléhá v současné době schválení revizním lékařem. Cena těchto materiálů se také započítává do lékového paušálu praktického lékaře. Situaci komplikuje ještě fakt, že předpis těchto prostředků byl zahrnut do preskripčních limitů ambulantních lékařů, jejichž překročení je podobně jako u praktiků sankcionováno. Výsledkem je situace, kdy specialisté předepisují toto krytí jen na omezenou dobu s tím, že pokračování preskripce zajistí praktický lékař, ale ten je odkázán na schválení revizního lékaře. V konečném důsledku na tento stav doplatí pacient. Buď se mu nedostane účinné moderní léčby, nebo musí opakovaně putovat mezi specialistou, praktickým lékařem a pojišťovnou. Proto Společnost všeobecného lékařství podpořila protesty ostatních odborných společností, především České společnosti pro léčbu rány, s cílem uvolnit preskripci moderních krycích materiálů i pro primární péči.

Současná situace, která vyžaduje schvalování prostředků revizním lékařem, praktického lékaře časově zatěžuje zvýšenou administrativou a vede k oddálení poskytnutí adekvátní péče pacientovi. Tento systém byl nastaven zdravotními pojišťovnami ve snaze ušetřit za léčebnou péči. Nutí lékaře používat tradiční prostředky – oplachy a masti, které jsou dnes ovšem v mnoha případech považovány za neúčinné nebo dokonce za postup non-lege artis.

MT: Jaká je frekvence pacientů s chronickou ránou v ambulanci praktického lékaře?

Přesné statistiky nejsou známy, vycházíme hlavně z odhadů. V mé ordinaci je například registrováno 2 100 osob, přičemž pacienta s chronickou ránou ošetřuji v průměru asi čtyřikrát do týdne. Myslím, že obdobné to bude i u ostatních kolegů. Pokud bychom toto číslo vynásobili počtem všech praktických lékařů, zjistíme, že z pohledu objemu prostředků, se kterými zdravotní pojišťovny hospodaří, se jedná o nevýznamnou částku. Jak velkého počtu nemocných se tato problematika celkově týká, však vědí spíše kolegové z odborných ambulancí, za kterými pacienti často chodí i bez našeho doporučení.

...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana C2

Zdroj: