Tematická příloha: Léčba ran: Antiseptika a antibiotika proti infekci

Výskyt mikroorganismů závisí na kombinaci chemických, fyzikálních a biologických faktorů prostředí. Každý mikrobiální druh má specifické požadavky, které musejí být splněny, aby mohl úspěšně přežívat a množit se. Při léčbě chronických a špatně se hojících defektů nesmíme zapomínat na to, že žádná rána prakticky nikdy nebývá sterilní. Stupeň bakteriální zátěže v ráně dělíme do několika stupňů: V případě kontaminace je rána osídlena mikroby dočasně. Děje se tak v situaci, kdy nutriční a fyzikální podmínky nejsou vhodné pro určitý mikrobiální druh, nebo pokud se mikroby nejsou schopny účinně bránit obranným mechanismům hostitele. Pak se nejsou schopny množit nebo trvale přežívat. Přítomnost bakterií je tedy pouze přechodná a hojení rány není narušeno. Nelze vyloučit, že kontaminace může dokonce napomáhat hojení tím, že vyvolává „užitečný“ zánět a zvětšuje průtok krve ránou.
 Při kolonizaci bakterie v ráně úspěšně rostou a množí se, avšak neškodí hostiteli a nemusejí vést k následné infekci.
 Při kritické kolonizaci bakteriální zátěž již narušuje hojení, avšak rána zatím ještě nevykazuje klinické známky infekce. U těchto ran aplikace topických antimikrobiálních prostředků prokazatelně zrychluje hojení.
 Posledním stupněm je vznik infekce. Množení mikrobů a jejich invaze do okolí vede k zástavě hojení rány. Bakteriální endotoxiny zvyšují koncentraci cytokinů (IL1 a TNF), což vyvolává zánětlivou reakci, která narušuje biochemickou rovnováhu v ráně. Dochází k okluzi kapilár, šíření bakterií a destrukci okolních zdravých tkání.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2006, strana 22

Zdroj: