Tematická příloha: Léčba antipsychotiky: Potřeby a přání českých psychiatrů
Hospodaření psychiatrických ambulancí z pohledu preskripce není věcí nahodilou, existují zde tzv. regulační mechanismy (celkový objem prostředků na psychofarmaka, indikační a preskripční omezení) a samozřejmě se zde odráží celková situace financování zdravotní péče. Celkem se na péči o duševní zdraví vynakládá 0,287 % hrubého domácího produktu, což je 3,5 % z celkových nákladů na zdravotnictví. Spolu se Slovenskem to je suverénně nejméně ze všech zemí Evropské unie. Spotřeba psychofarmak vzrůstá a vyvolává tak pozornost. Poslední data uveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv za první čtvrtletí roku 2006. Skupina N, kam patří i námi používaná psychofarmaka, se řadí dle počtu předepsaných balení na druhé místo hned za kardiovaskulární farmaka a prakticky každé páté balení léků patří do této skupiny. Z celkového objemu vynaložených finančních prostředků tvoří tato skupina 12 % a za léky skupiny N bylo v prvním čtvrtletí zaplaceno 1,743 mld. korun. Jednoduchou násobilkou lze odhadnout objem za rok a nelze se tak divit, že naše skupina patří mezi ostře sledované, obzvláště při omezených finančních možnostech našeho zdravotnictví. Nejvíce diskusí je pravidelně vedeno ve skupině antipsychotik a kognitiv. Antipsychotika druhé generace bývají často předmětem sporu. Důvod je vcelku jednoduchý – příchod generického risperidonu znamenal celkové snížení úhrad v této skupině, ale také zavedení tzv. indikačních omezení (přesné specifikace, kdy je možné látku použít). Jde o regulační mechanismy podobné limitům objemu preskripce v ambulancích. Všichni, kdo pracujeme s nemocnými, víme, jak nesnadné je někdy nalézt ten pravý lék, a také jsme si často již předem vědomi, že není vhodné použít lék, o kterém hovoříme jako o ekonomické první volbě. Často zaznívá požadavek, aby odborníci vytvořili klinické typy pacientů a přiřadili k nim jeden konkrétní lék, což se dosud nepodařilo nikde na světě. Od jara letošního roku je citelné, že neustálé progresivní snižování úhrad nutí řadu výrobců zavést doplatek pro pacienty, přičemž celou situaci umocnily spory lékárníků. Výši doplatku může pak dále ještě ovlivnit konkurence lékáren především ve městech. V tuto chvíli nelze odhadnout, jak celou situaci ve skupině N ovlivní vstup dalších generických preparátů. Užitečným argumentačním nástrojem se mohou stát vodítka léčby, která již brzy spatří světlo světa a jejichž definitivní verze byla odsouhlasena na valné hromadě posledního sjezdu společnosti ve Špindlerově Mlýně. Neocenitelné informace tak poskytují specifické sondy do klinické mentality psychiatrů. Jedním ze způsobů, jak si udělat alespoň rámcový obrázek, je využití hlasovacích zařízení. Při několika odborných psychiatrických setkáních v letošním roce – v průběhu satelitních symposií na 48. konferenci České neuropsychofarmakologické společnosti a VI. sjezdu České psychiatrické společnosti ve Špindlerově Mlýně a při workshopu v moravské Lednici, který byl součástí Česko‑slovenského symposia „Nejnovější poznatky o neurobiologii schizofrenie a současné terapeutické možnosti“ – jsme celkem 189 českým a slovenským ambulantním i nemocničním psychiatrům položili několik otázek týkajících se léčby schizofrenie. Jakkoli jsme si vědomi všech limitů takovýchto průzkumů „odborného mínění“ a toho, že jejich výsledky nelze přeceňovat, odpovědi představují unikátní pohled do hloubi psychiatrovy duše. Podívejme se tedy, jaké jsou názory, současná praxe a nesplněné potřeby našich psychiatrů a především zda můžeme na některé otázky najít odpovědi.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 37/2006, strana 4
Zdroj: