Přeskočit na obsah

Tematická příloha: Kardiologie: Léčba nemocných po infarktu myokardu

Jak v tomto směru vypadá dnešní realita a vývoj v uplynulých pěti a deseti letech v České republice, se ve své analýze pokusili zjistit prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., MUDr. Pavel Vaněk, MUDr. František Juráň a RNDr. Věra Lánská, CSc., z pražského IKEM, Konstantinových lázní a lázní Teplice nad Bečvou. V rámci bloku Pracovní skupiny kardiovaskulární farmakoterapie zhodnotili stav kardiovaskulární farmakoterapie u nemocných po infarktu myokardu a/nebo revaskularizaci myokardu v roce 2005 a porovnali jej se stavem v roce 1999–2000 a také v roce 1995. Hodnocený soubor tvořilo 614 pacientů po infarktu a/nebo revaskularizaci myokardu, mezi nimiž bylo 74,9 % mužů; všichni prodělali revaskularizační výkon (56,2 % perkutánní koronární intervenci, 43,8 % koronární bypass). Pozitivní vývoj ve farmakoterapii
Za velmi uspokojivý je možno považovat stav protidestičkové a antikoagulační léčby, a to již od roku 1995 – v poslední době se nicméně dále zlepšil. Kyselinou acetylsalicylovou se léčí 82,1 %, kombinační léčbou (ASA + ticlopidin nebo ASA + clopidogrel) dalších 14,5 % pacientů. Z betablokátorů, jejichž podávání rovněž trvale narůstá a mezi nimiž jednoznačně převažují kardioselektivní přípravky, byl nejčastěji užíván metoprolol (62 procent). K zásadnímu vzestupu spotřeby došlo v uplynulých letech u inhibitorů ACE, z nichž nejčastěji jsou podávány ramipril (41,1 %) a perindopril (28,9 %); autoři ovšem upozorňují na to, že třetina nemocných po infarktu přípravky této lékové skupiny stále ještě nedostává. K jednoznačně nejvýznamnějšímu vzestupu však došlo u podávání hypolipidemik – zatímco v roce 1995 je dostávalo jen 12,5 % a v roce 2000 47,8 %, dnes je to již 88,1 procenta nemocných. Téměř v 90 % jde přitom o statiny, jen 7,7 % dostává fibráty a 3 % byla léčena kombinací statin + fibrát. Nejčastěji podávaným statinem ve studii byl simvastatin, ovšem převážně v dávce 20 mg; lze proto předpokládat, že vyšší dávka simvastatinu či atorvastatinu, ev. kombinační hypolipidemická léčba, by mohla přinést další zlepšení. Navzdory tomu, že průměrná koncentrace celkového cholesterolu v populaci klesá (u neléčených členů souboru dosahovala 5,25, zatímco ještě v roce 2000 činil průměr 5,6 mmol/l) a ve sledovaném souboru dostávalo hypolipidemika 90 % nemocných, zpřísněných cílových hodnot cholesterolu celkového (< 4,5) i LDL (< 2,5 mmol/l) totiž dosahuje jen něco málo přes polovinu z nich.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2006, strana 23

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené