Tematická příloha: Kardiologie: HRT a kardiovaskulární systém
V postmenopauze se z důvodu deficitu estrogenů vyvíjí rizikový kardiovaskulární profil (zvyšuje se adheze, akumulace a oxidace LDL částic, dochází k poklesu hladiny HDL cholesterolu, zvyšuje se proliferace hladkých svalových buněk a citlivost cévní stěny vůči účinkům vasokonstriktorů a snižuje se produkce NO). Od 60. let minulého století zaváděná hormonální substituční léčba aspirovala svými předpokládanými kardioprotektivními účinky na významné snížení kardiovaskulární morbidity i mortality postmenopauzálních žen. Ischemická choroba srdeční (ICHS)
Četné menší observační studie prováděné od konce 80. let 20. století vzbudily velké nadšení, neboť prokazovaly významný pozitivní vliv hormonální substituční léčby nejen na jednotlivé rizikové faktory aterosklerózy (lipidogram, distribuci tuku, cévní vasodilataci…), ale též na riziko rozvoje klinických jednotek – např. velká observační studie prováděná na zdravotních sestrách (NHS) prokázala snížení rizika ICHS u uživatelek estrogenové HRT (RR = 0,6) i kombinované HRT (RR = 0,72), zvláště v případě, že byla nasazena časně po menopauze (1,2). V 90. letech se začaly plánovat prospektivní, randomizované, placebem kontrolované studie, srovnávající rizika rozvoje (primární prevence) či progrese (sekundární prevence) kardiovaskulárních chorob žen užívajících HRT. Výsledky, publikované koncem 90. let a počátkem tohoto století, přinesly nepříjemná překvapení.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2006, strana 20
Zdroj: