Tematická příloha: Infekční lékařství: U dětských průjmů je nutná rehydratace

Akutní průjmové onemocnění je defi‑ nováno jako časté vyprazdňování stolice (více než třikrát denně) trvající maximálně 14 dnů. U dětí mladších dvou let je průjem definován jako ztráta tekutin stolicí větší než 10 ml/kg váhy a den, u starších dětí jako ztráta tekutin stolicí o objemu větším než 200 g denně nebo řídké až vodnaté stolice produkované častěji než čtyřikrát denně. Nejčastějšími původci průjmových onemocnění u dětí mladších pěti let jsou rotaviry, následují salmonelové a kampylobakterové infekce. U dětí starších jsou na prvních místech bakteriální agens (Salmonella enteritidis, výjimečně Salmonella typhi murium a Campylobacter jejuni), virová střevní onemocnění jsou v této věkové skupině méně častá a bývají vyvolána noroviry (dříve Norwalk‑like viry). Jiné patogeny se vyskytují v nízkých počtech (enteropatogenní E. coli, Yersinia enterocolitica, Shigella sonnei i jiné sérotypy, Clostridium difficile, adenoviry, astroviry). Výskyt nejdůležitějších původců střevních infekcí v této věkové skupině je znázorněn v grafu.Při anamnéze nezapomenout na cestování
Při vyšetření dítěte s průjmovým onemocněním je nutné se v anamnestických údajích zaměřit na délku trvání příznaků, zejména přítomnost a trvání horečky, typ bolestí břicha, frekvenci zvracení a stolic, včetně charakteru stolice a přítomnosti patologických příměsí (krev, hlen). Důležitým parametrem je frekvence močení včetně objemu jednotlivých porcí. Doplňujícím údajem je anamnéza epidemiologická (rizikové jídlo, další onemocnění v rodině či kolektivu, kontakt s nemocnou osobou atd.), zahrnující také předchozí cestování.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 34/2006, strana 18

Zdroj: