TEMATICKÁ PŘÍLOHA: GASTROENTEROLOGIE: Histomorfologická diagnostika nádorů

V současné době se patolog hodnotící daný nádorový proces neomezuje pouze na určení histologického typu nádoru, ale musí vyhodnotit i stupeň jeho diferenciace a v případech, kdy je možné vyšetřit celý nádor, stanoví i rozsah progrese. Neuroendokrinní tumory, k nimž se řadí i nádory původně popsané a dosud často uváděné jako karcinoidy, představují heterogenní skupinu nádorových onemocnění, jejichž společným znakem je histogenetický vztah k endokrinním buňkám trávicího ústrojí, nebo přesněji k jejich prekursorům. Tento vztah se projevuje expresí znaků neuroendokrinní diferenciace, jako jsou proteiny neurosekrečních granul (chromograniny, CD57), součásti cytoplazmatických mikrovezikul (synaptofysin) a některé proteiny cytosolické (PGP 9.5, NSE). Přes tyto společné znaky vykazují NET významné rozdíly v morfologickém obrazu, ve funkčních vlastnostech představovaných zejména produkcí humorálních působků, v biologickém chování a v klinických projevech onemocnění. Současná klasifikace NET založená na klinicko‑patologické korelaci vychází z řady kritérií, k nimž patří zejména lokalizace nádoru, jeho velikost, rozsah růstu, mikroskopický obraz, mitotická aktivita nádorových buněk, angioinvaze, přítomnost metastáz a známky klinického syndromu. Podle uvedených kritérií se NET dělí do tří základních skupin: 1. dobře diferencovaný neuroendokrinní nádor benigního chování nebo nejistých biologických vlastností, 2. dobře diferencovaný neuroendokrinní karcinom o nízkém stupni malignity, 3. špatně diferencovaný neuroendokrinní karcinom o vysokém stupni malignity.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 31/2006, strana 24

Zdroj: