Tematická příloha: Flebologie: Proč kompresivní terapie a jak na ni

Z fyziologie žilního oběhu víme, že krev proudí směrem k srdci proti působení gravitace. K jejímu překonání napomáhá svalová žilní pumpa. Zpětnému proudění krve brání rovněž správně domykající žilní chlopně. Dojde-li ke ztrátě elasticity žilních stěn, zůstávají žíly trvale rozšířeny, chlopně se tak stávají nedomykavými a krev proudí oběma směry. Dochází k městnání krve v žilním systému, je omezen přísun kyslíku a živin do tkání. Tyto příčiny následně vedou ke vzniku chronické žilní nedostatečnosti. K některým projevům chronické žilní nedostatečnosti patří pocit tíhy v končetinách, otoky kolem kotníků, křečové žíly, hyperpigmentace, dermatitida z venostázy, mikrobiální ekzém a v neposlední řadě i bércový vřed. Většinu příčin, které k této nedostatečnosti vedou, například geneticky podmíněnou méněcennost žilních stěn, nemůžeme ovlivnit. Proto chirurgickou nebo konzervativní léčbou odstraňujeme jen důsledky žilního onemocnění. V možnostech konzervativní léčby je nenahraditelná právě zevní komprese. Ke kompresivní terapii používáme kompresivní obinadla, kompresivní punčochy či kompresivní přístroje (viz obr. 1). Při výběru bereme v úvahu příčinu chronické žilní nedostatečnosti a zohledňujeme i mobilitu pacienta. Mechanismus působení komprese spočívá v obepnutí končetiny po obvodu tlakem, který by měl být největší okolo kotníku a směrem vzhůru klesat. Díky kompresivní terapii se zúží dilatované žíly, zlepší domykavost chlopní, zrychlí proudění žilní krve, normalizuje zpětný návrat krve k srdci a sníží žilní hypertenze. Dále se tím také podpoří výkon svalové žilní pumpy, sníží tvorba otoku a v neposlední řadě kompresivní terapie slouží jako opora svalstva a kloubního systému dolní končetiny. Kontraindikací ke kompresivní terapii jsou nemoci tepenného systému a dekompenzovaná srdeční nedostatečnost.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2006, strana 12

Zdroj: