Tematická příloha: Dětské lékařství - Prebiotika - imunitní systém a zdraví
Pro specifickou imunitu, na rozdíl od přirozené imunity, kterou dědíme jako vysoce rigidní složku našeho genomu, získáváme dědičně pouze jistou „osnovu“. S touto „osnovou“ každý jedinec nakládá již od embryonálního vývoje a v různé míře ji ovlivňuje v průběhu celého života. Individuální imunitní reaktivita má fyziologicky zajistit optimální fungování imunitní soustavy v závislosti na proměnných potřebách v různých údobích života. Jak bylo řečeno, její základy jsou položeny již v intrauterinním vývoji. Podle současných názorů je klíčovým obdobím pro nastavení imunitní reaktivity období těsně po narození, kojenecké a batolecí období vývoje. V tomto období vznikají maximální požadavky na nutriční zajištění. Jakákoli porucha v kvantitativním i kvalitativním složení potravy se ireverzibilně negativně odrazí na vývoji člověka a ovlivní také negativně rozvoj individuální imunitní reaktivity.
Optimální pro nastavení individuální imunitní reaktivity je dostatečně dlouhé období, kdy jedinou složkou potravy je mateřské mléko. Lidské mléko pokrývá veškeré nutriční požadavky vyvíjejícího se kojence. Jeho složení je v čase proměnlivé a přesně reflektuje momentální potřeby organismu. Svým složením je mateřské mléko mimořádně komplexní. Zajišťuje pro organismus veškeré živiny. Obsahuje mnohé látky, které mají efektorové (laktoferin) a modulační (cytokiny) účinky na imunitní systém. Kromě těchto složek mateřského mléka, které působí přímo na vyvíjející se organismus, obsahuje mateřské mléko také složky, které působí zprostředkovaně.
Význam oligosacharidů pro správnou kolonizaci střeva
Nejvýznamnější skupinou těchto látek jsou složité oligosacharidy, které jsou souhrnně označovány jako látky s prebiotickými vlastnostmi. Jejich podíl v mateřském mléce je překvapivě vysoký. Dosahuje zhruba 20 g/l v kolostru. Jejich množství se postupně snižuje a zůstává ve vysoké hodnotě okolo 12 g/l ve zralém mateřském mléce. Tyto oligosacharidy nejsou metabolicky využitelné člověkem. Slouží však jako významný substrát, který podporuje kolonizaci a růst fyziologické střevní mikroflóry, zvláště její bifidogenní složky. Snížený podíl bakterií z rodu Bifidobacterium je u nekojených dětí provázen zvýšeným zastoupením patogenních či podmíněně patogenních mikroorganismů, např. z rodu Clostridium nebo Staphylococcus. Svým působením na rozvoj přirozené mikroflóry modulují prebiotické složky mateřského mléka střevní slizniční imunitní systém. Napomáhají tomu, aby ve střevní sliznici byla na podněty, které nepředstavují nebezpečný vzor, indukována tolerance. S ohledem na provázanost slizničního systému trávicího traktu s jinými slizničními kompartmenty je ovlivňována slizniční imunita jako celek. Jasné jsou i dopady na celkovou imunitní reaktivitu jedince.
Když kojení není možné
V experimentech na zvířecích modelech, ale i v řadě klinických studií byl prokázán pozitivní efekt látek s prebiotickými vlastnostmi na optimální rozvoj individuální imunitní reaktivity. Je samozřejmé, že mateřské mléko, které je svým složením unikátní a jeho složení prodělává změny v čase, nemůže být plně nahrazeno žádnými umělými preparáty. V současnosti jsou však k dispozici určité typy prebiotických oligosacharidů, které jsou přidávány do přípravků umělé mléčné výživy. Ty mají za úkol nahradit účinek prebiotických oligosacharidů mateřského mléka. Jejich účinky se však liší v závislosti na složení a poměru jednotlivých řetězců. Zdaleka ne u všech byly potvrzeny účinky srovnatelné s prebiotiky obsaženými v mateřském mléce. Dobře zdokumentované jsou účinky nedávno patentované prebiotické směsi s krátkými řetězci GOS (glakto-oligosacharidy s krátkým řetězcem) a FOS (fruktos-oligosacharidy s dlouhým řetězcem). Jejich směs, která optimálním způsobem odráží situaci ve složení těchto oligosacharidů v mateřském mléce (poměr 9 GOS: 1 FOS), je nyní již běžně dostupná. Tato prebiotická směs se liší ve složení a poměru jednotlivých oligosacharidových řetězců od jiných prebiotických preparátů. Na rozdíl od jiných přípravků byl u preparátu Immunofortis v klinických studiích prokázán pozitivní imunomodulační účinek. Jednoznačně je zdokumentováno jeho pozitivní působení na rozvoj fyziologické mikroflóry u kojenců, která se svým spektrem přibližuje spektru mikroorganismů střevní mikroflóry detekované u plně kojených dětí. V důsledku toho dochází k pozitivní modulaci individuální imunitní reaktivity. Byla prokázána účinnost této prebiotické směsi na incidenci alergie zprostředkované protilátkami IgE. U dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergické reaktivity došlo k výraznému snížení poměru protilátek třídy IgE a IgG4. To v důsledku vedlo ke snížení klinických projevů dermatitidy zprostředkované IgE protilátkami. Tvorba specifických protilátek jiných tříd nebyla přitom ovlivněna. Byl prokázán pozitivní efekt podávání prebiotické směsi Immunofortis na frekvenci infektů horních dýchacích cest.
Lze uzavřít, že z výsledků studií na zvířecích modelech a především z výsledků klinických studií je zřejmé, že některé prebiotické směsi pozitivně ovlivňují rozvoj individuální imunitní reaktivity. Mechanismem účinku je modulace cíleného osídlování střeva a modulace přirozené mikroflóry trávicího traktu. Důsledkem je fyziologické vyzrávání slizničního imunitního systému s pozitivními dopady na celkovou imunitní reaktivitu. To se prokazatelně projeví zvýšenou odolností dětí vůči infekcím a snížením rizika rozvoje imunopatologických onemocnění, zvláště alergických nemocí zprostředkovaných protilátkami třídy IgE.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2007, strana C7
Zdroj: