Tematická příloha: Bolest: Implantabilní porty v léčbě chronické bolesti
Všechny typy implantabilních portů jsou složeny ze silikonové membrány, rezervoáru portové komůrky, stěny rezervoáru, plastového obalu, spojovacího konektoru a silikonového katetru. Jsou vyráběny z titanového, plastového či keramického materiálu. U některých druhů portů jsou zároveň tyto materiály kombinovány. Mezi nejnovější patří keramické porty, které jsou ze všech materiálů nejméně alergizující. Životnost portu závisí na počtu punkcí; výrobci garantují 2 000 až 3 000 vpichů. Rozhodující je – kromě kvality portů – především správná péče o systém a bezpečná manipulace při aplikacích, případně při odběrech.Jak probíhá implantace portu
Před každým výkonem je nutné provést základní koagulační vyšetření a zhodnotit krevní obraz. Je důležité, abychom byli informováni o aktuálních hemokoagulačních parametrech z důvodu možného krvácení při výkonu. Vyšetření je naprosto nezbytné zvláště u hematologických pacientů. Port je zaveden pod kůži, nejčastěji do oblasti hrudníku, a to na přední stranu prsního svalu nebo na břišní stěnu. Umístění portu závisí na typu použitého portu, ale také je možné se do určité míry pacientovi přizpůsobit. Z pohledu pacienta uvedené lokalizace znamenají dobrý přístup a snadnou aplikaci. Port není vidět, je však dobře hmatný, což je důležité pro bezproblémovou aplikaci. Zavedení implantabilního portu je miniinvazivní výkon, který se provádí v lokální anestezii a trvá cca 20 minut. Po kanylaci centrální žíly, arterie a punkci epidurálního nebo subarachnoidálního prostoru vypreparujeme podkožní kapsu, kde bude port uložen. Dále se pokračuje tunelizací katetru a jeho spojením s portem, následuje fixace portu, ověření průchodnosti systému a sutura rány. Profylaktické antibiotické krytí zajistíme širokospektrým přípravkem, zejména u hematoonkologických pacientů. Ve většině případů postačuje podávat antibiotika po dobu tří dnů. Po zhojení rány je port na lidském těle téměř neznatelný.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 28/2006, strana 19
Zdroj: