Tematická příloha: Bolest: Bludný kruh kolem bolavých zad
S akutní bolestí obvykle problémy jak diagnostické, tak terapeutické nebývají. Ty nastávají u potíží chronických, kde nenacházíme jednoznačný patologický nález. V těchto případech nelze vycházet z obvyklého biologického modelu bolesti, u kterého lékař hledá a posléze se snaží odstranit nějakou konkrétní patologii, jež bolest vyvolává. Naopak u mnoha nemocných lze pozorovat tzv. „operant conditioning model“ bolesti, kdy se i bez nocicepčních stimulů podvědomě chovají, jako by cítili silnou bolest. „Důvodem je poznání, že jejich okolí nevnímá samotnou bolest, kterou prožívají, ale pouze jejich výpověď o bolesti,“ upozorňuje prof. MUDr. Zdeněk Kadaňka, CSc., z Neurologické kliniky FN Brno. V praxi se nemocný například vyhýbá pohybům, které v minulosti bolest provokovaly, mohou to být i některé pracovní úkony, domácí práce atd. Díky tomuto pasivnímu postoji se postupně dostává do bludného kruhu, ztrácí kondici, což jeho stav ještě zhoršuje. Nemocný pak bývá po delší době potíží demoralizován, nepříjemně naladěn, v depresi.Vidět nemocného jako celek
Frustrace se postupně přenáší i na pacientovo okolí včetně ošetřujícího lékaře. Proto je potřeba k takovému nemocnému přistupovat komplexně. Pokud se tento přístup podcení, výsledky terapie nebývají dlouhodobě uspokojivé, což platí jak pro konzervativní léčbu, tak pro chirurgické řešení pacientových obtíží. Navíc ortopedi či neurochirurgové mají někdy sklon přeceňovat nálezy na RTG snímcích, které mechanicky spojují s pacientovými obtížemi. Při vzniku bolestí zad však hrají svou roli kromě příčin organických či psychologických i faktory biomedicínské, společenské nebo samotná osobnost nemocného (jeho pocit strachu, existenční nejistoty, očekávání). Na druhou stranu práce psychologa může být bezcenná, pokud se snaží nemocnému s organickou poruchou (např. spondylodiscitidou) rozmluvit jeho bolest a přenést zodpovědnost za jeho léčbu na něj. Bludný kruh, ve kterém se nemocný s chronickou bolestí zad nachází, podle odborníků nepřeruší ani samotná farmakologická pomoc (podávání analgetik, opiátů, antidepresiv či myorelaxancií).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 28/2006, strana 24
Zdroj: