Tematická příloha: Alergologie a pneumologie - Jak využít znalosti zkřízených alergií

Na úvod semináře vystoupila primářka MUDr. Stanislava Honzová z Imunologického centra IMUMED, s. r. o., Praha. Ve své přednášce zaměřené na méně časté formy alergie v ordinaci praktického lékaře velice dobře vysvětlila podstatu zkřížené alergie a přehledně rozdělila jednotlivé možnosti zkřížených alergií. Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. Musí tedy existovat významná shoda v sekvenci aminokyselin alergenů různých druhů potravin, popř. potraviny a inhalačního alergenu (pyl, roztoči, latex). V důsledku toho protilátky IgE namířené proti jednomu alergenu reagují také s druhým alergenem, který je obsažen v jiné potravině druhově příbuzné, ale i velmi vzdálené. Nejčastější zkřížená alergie mezi potravinami a inhalačním alergenem je zkřížená alergie s pylem, u které dochází primárně k tvorbě IgE protilátek proti pylu a ke klinickým projevům pylové alergie. Často až po letech se začne objevovat zkřížená potravinová alergie. V diagnostické úvaze je třeba rozlišovat pojmy zkřížená senzibilizace a zkřížená alergie. Častěji prokazujeme zkříženou senzibilizaci, což znamená, že protilátky IgE vytvořené proti jednomu alergenu, např. potravině, reagují s dalším alergenem (s pylem či roztoči). Důkazem zkřížené senzibilizace je pozitivní kožní test nebo specifické IgE v séru proti daným potravinám nebo potravině a inhalačnímu alergenu. Zkřížená senzibilizace nemusí však být vždy provázena skutečnou klinickou reaktivitou, tedy zkříženou alergií. praktické poznámky Zkříženou alergií pyl – potravina trpí ve střední Evropě asi 50 % pylových alergiků. Alergeny zodpovědné za tuto alergii jsou však termolabilní. Ničí se při tepelném zpracování, proto potíže vyvolávají převážně syrové potraviny. Je třeba si však uvědomit, že celer, petržel, koření, ořechy a arašídy obsahují alergeny teplu odolnější, a proto např. pro vyvolání alergie stačí i pozření smaženého celeru. Klinické obtíže jsou většinou mírné, typický je orální alergický syndrom (svědění sliznice dutiny ústní, mírný otok rtů a pharyngu). Závažnější reakce (těžký otok pharyngu, dušnost, hypotenze) nejčastěji vyvolávají ořechy, arašídy, celer. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že i některé potraviny obsahují pylová zrna (bylinkové čaje, med a další). Pokud je jedinec alergický na jeden druh ořechů, existuje 40% pravděpodobnost, že bude nepřiměřeně reagovat na další ořechy (průkaz zkřížené senzibilizace v diagnostických testech bez klinické reaktivity je podstatně častější), navíc ořechy patří k alergenům s největším rizikem velmi závažné alergické reakce. Podobně to platí i u zkřížené alergie mezi arašídy, ořechy a semeny. Mezi luštěninami existuje velmi častá zkřížená senzibilizace (časté pozitivní kožní testy a specifické IgE na více luštěnin), ale klinické projevy zkřížené alergie jsou řídké. Jeli jedinec alergický na arašídy, je asi pětiprocentní pravděpodobnost, že bude reagovat i na jinou luštěninu. Arašídy jsou příčinou nejtěžších alergických reakcí končících i úmrtím. Mezi velmi rizikové potraviny patří také sója. Klinické využití znalostí zkřížených reakcí Znalost zkřížených reakcí je užitečná v managementu potravinové alergie. Zjistímeli alergii na pyl, cíleně pátráme po alergii na celer, jablko, ořechy atd. Zjistímeli alergii na broskev, pátráme po alergii na ostatní peckoviny – třešně, švestky, meruňky. Pokud máme nemocného alergického na avokádo, pátráme po alergii na latex atd. V jednotlivých případech je přitom třeba postupovat individuálně. Pokud jde o nemocného s anamnézou těžké alergické reakce na arašídy, je nutné, aby raději vyloučil všechny ořechy a mandle, aniž bychom dále potvrzovali, zda skutečně na tyto potraviny reaguje. Podobně postupujeme při zjištění těžké alergické reakce na rybu. Jestliže ovšem máme nemocného alergického na některou luštěninu, riziko klinicky se manifestující zkřížené reakce je nízké a není vhodné zakázat všechny ostatní luštěniny. Dalším vyšetřením (expozičním testem) je třeba potvrdit, zda daný nemocný na další luštěninu reaguje, nebo ji toleruje. V klinické rozvaze bereme v úvahu závažnost alergenu (riziko vyvolání závažné reakce), pravděpodobnost skutečné klinické zkřížené reaktivity a význam dané potraviny v našem jídelníčku (nutriční hodnota, častost použití) nové druhy dermatitid Velice přínosná byla také přednáška MUDr. Štěpánky Čapkové z Kožního oddělení FN v Motole v Praze na téma „Etiopatogeneze, diagnostika a možnosti léčby kožních alergických onemocnění“. Dr. Čapková ve svém sdělení přehledně rozdělila exogenní a endogenní formu atopické dermatitidy. Na názorné fotodokumentaci seznámila posluchače s novou dermatologickou jednotkou dermatitis perioralis charakterizovanou hustým výsevem puchýřů. Podobá se akné, růži, kontaktnímu nebo atopickému ekzému. Dr. Čapková také upozornila na nový typ plenkové dermatitidy označovaný „Lucky Luke contact dermatitis“. V dnešní době se stále častěji setkáváme s výskytem kontaktní alergie na barvivo henna, které se používá pro dočasnou tetováž. K barvení se používají pigmenty z listů, které se suší. Po smísení s vodou vzniká pasta, která se nanáší na kůži přímo nebo přes šablonu. Pak několik hodin zasychá. Henna tatoo však může vyvolat kontaktní iritativní dermatitidu. nejen alergie, také zátěž pro budoucí generaci S úvahou „Jsou alergie v dnešním moderním světě jiné? Umíme je řešit?“ vystoupil v posledním sdělení prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., z Dětského oddělení FN Na Bulovce v Praze. Alergie a její projevy jsou výsledkem genetických mechanismů a působení prostředí. Astma je asociováno se 100 různými geny. Každá vlastnost astmatického projevu je spojena s určitými typy genů. V moderní diagnostice se dostává do popředí zájmu funkční genomika a epigenetika. Farmokogenetika nám bude pomáhat vybrat individuálně účinný a bezpečný lék. Genomika nám bude přinášet informace o tom, jací jsme, co nás ohrožuje a jak bychom měli s genovou výbavou rozumně hospodařit. Asi 40 % populace má objektivně zjistitelnou genetickou dispozici k alergickému onemocnění. Jsou nositeli genů pro alergii a mají už vytvořeny alergické protilátky – jsou senzibilizováni a odborně je nazýváme atopici. Nemusejí být nutně nemocní, ale jsou trvale rizikovější pro propuknutí vlastní alergie a jsou doživotními nositeli atopických genů. Čtvrtina populace (25 %) má již projevy této senzibilizace, jde v užším slova smyslu o pravou alergii. Asi 20 % dospělé populace trpí alergickou chronickou rýmou s převahou sezónního charakteru, minimálně osm procent trpí astmatem, dvě až čtyři procenta trpí potravinovou alergií, tři procenta atopickým ekzémem, přibližně jedno procento má alergii na bílkoviny hmyzího původu a asi čtyři až pět procent populace trápí alergie na zvířecí alergeny. V dětském věku jsou čísla ještě pesimičtější; až osm procent kojenců trpí určitým typem potravinové alergie, až 20 % předškolních dětí musí být ošetřováno pro kožní postižení ekzémového typu. Uvedená čísla vystihují, jak významná je zátěž pro budoucí generace. Alergická maminka je rizikem poněkud vyšším (téměř v 50 % se její děti v budoucnu s alergií setkají), naproti tomu tatínek je nositelem asi 30% až 40% rizika. Pokud jsou alergickým onemocněním postiženi oba rodiče, pak následující generaci bez alergie raději neočekáváme. Ale i zcela zdravým rodičům bez atopickoalergické zátěže se může v 10 % narodit dítě, u něhož v průběhu života propukne alergické onemocnění.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2007, strana C7

Zdroj: