Tematická příloha: Alergologie a pneumologie - Bronchologie v terapii i diagnostice
Před 110 lety – 31. března 1897 – provedl profesor Gustav Killian ve Freiburgu první bronchoskopii s cílem zachránit život dusícímu se pacientovi, který aspiroval kost. Odstranění kosti zaklíněné v pravém hlavním bronchu bylo úspěšné a dalo vznik novému a rychle se rozvíjejícímu odvětví medicíny – bronchologii. Jubilejní byla i sama odborná konference, která připomíná odkaz primáře Tománka, zakladatele moderní bronchologie v bývalém Československu. První Tománkovy dny proběhly v roce 1982 a v poslední době je interval jejich pořádání zhruba čtyřletý.
Akci uspořádala Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc, která v tomto roce vzpomíná 80 let od vzniku prvního samostatného plicního zařízení v Olomouckých zemských ústavech roku 1927. Z uvedeného je tedy patrné, že byla řada důvodů k zabezpečení důstojného programu i celého průběhu konference. Celkem proběhlo 80 přednáškových sdělení. Akci doprovázela firemní symposia a workshopy intervenčních pneumologických metod. Byl zde dostatek místa i na prezentace nových endoskopických přístrojů nebo vystavujících farmaceutických firem.
Endoskopická léčba malignit
Významným vkladem byly přednášky zahraničních hostů, mezi nimiž je třeba vyzdvihnout účast J. P. Janssena (Nijmegen – Nizozemsko), současného předsedy sekce intervenční pneumologie při Evropské respirační společnosti. Jeho sdělení bylo zaměřeno na současnost i budoucnost terapeutické bronchologie. Používání nových sofistikovaných metod vyžaduje velmi dobře vybavená a fungující centra, která mohou provádět i radikální terapii některých respiračních malignit. Základní činností je však v tomto kontextu paliativní péče u centrálních nádorů stenozujících velké dýchací cesty a rekanalizace u postintubačních a jiných zánětlivých typů stenóz. Jako novinku Janssen uvedl rozvoj bronchoskopických „volumreduktivních“ zákroků u bulózního emfyzému, které mohou v budoucnu nahradit některé chirurgické intervence.
Dalším vzácným hostem byl H. D. Becker (Heidelberg – Německo), jeden z předních světových průkopníků nových diagnostických metod, především endobronchiálního ultrazvuku (EBUS). Srovnal různé modifikace této metody s dalšími možnostmi diagnostiky časných fází bronchogenního karcinomu, jako je autofluorescence, „narrow band imaging“ a různé formy zvětšování obrazu až po konfokální endoskopickou mikroskopii. Upřesnění místa vznikajícího karcinomu plic může vést k jeho zničení pomocí brachyterapie, fotodynamické léčby nebo jiných terapeutických metod. D. Bouros (Alexandropoulis – Řecko), který patří mezi světově uznávané odborníky v oblasti fibrotizujících plicních procesů, připravil postgraduálně zaměřenou přednášku o významu bronchoalveolární laváže u těchto stavů. G. F. Tassi (Brescia – Itálie) a G. Engel (Ingolstadt – Německo) se zabývali významem nechirurgické thorakoskopie v diagnostice pohrudničních výpotků a pneumothoraxů.
Slovenská bronchologie byla zastoupena předními odborníky z Bratislavy, Vyšných Hágů, Kvetnice, Košic a dalších pracovišť, kteří podali informace o současné situaci ve své zemi. Přestože dochází ke sporadickému zavádění některých nových metod (autofluorescence, argon beamer…), hodnotil doc. Ivan Majer z Bratislavy stav slovenské bronchologie jako stagnující. Na systematické vybavování komplexních center chybějí většinou finance.
Tracheální stenty nevylučují kvalitní život
Jak se prezentovala česká bronchologie? Většinou se jednalo o prezentaci vlastních zkušeností s novou technikou, a to diagnostickou i terapeutickou. V oblasti terapie dokumentoval největší soubor zákroků NdYAG laserem (2 545) u 960 pacientů P. Bartoň (Jevíčko). V 88 procentech se jednalo o paliativní intervence u nemocných s bronchogenním karcinomem. Olomoucké pracoviště (V. Kolek) prezentovalo celostátně největší soubor tracheálních stenóz (278 případů), k jejichž řešení je třeba především kvalitní mezioborové spolupráce. Z hlediska bronchologa jsou kladeny nároky na zkušenosti se zaváděním tracheálních stentů, laseroterapií, eventuálně brachyterapií. Pacienti se zavedenými stenty již žijí i deset let s dobrou kvalitou života.
Zajímavé bylo sdělení o možnostech řešení aspirovaných cizích těles u dětí. P. Pohunek z pražské FN v Motole uvedl, že aspirace je stále jednou z nejčastějších příčin smrti malých dětí. V oblasti diagnostiky zaujala práce F. Petříka (FN Motol), který využil autofluorescence k detekci metaplazií a těžkých dysplazií, u nichž zjistil výskyt genetických změn respiračního epitelu na 3. a 9. chromosomu jako časné fáze přechodu v maligní proces, který ještě není histologicky detekovatelný. Původní zkušenosti s autofluorescenční spektroskopií předvedl J. Votruba (Nemocnice Na Homolce), který také diskutoval o možnostech přístroje EBUS i o modifikacích hodnocení bronchiálních cév (narrow band imaging). Referovalo se ale i o podstatně jednodušších metodách diagnostiky, jako je vyšetřování endoskopicky neviditelných lézí pomocí kvalitního hodnocení lokalizace dle radiologické dokumentace a při použití standardních bioptických technik (M. Marel z VFN Praha).
Bronchoalveolární laváž lze využít k diagnostice méně častých infekcí, jak ukázala J. Skřičková (FN BrnoBohunice) u imunokompromitovaných pacientů. Další možnost je výzkum patogeneze intersticiálních procesů, což prezentovali E. Kriegová a M. Petřek (FN Olomouc), kteří referovali o světově prioritních výsledcích proteomických analýz bronchoalveolární tekutiny u různých forem sarkoidózy. Program Tománkových dnů významně obohatila i sekce chirurgická nebo sekce o mezioborové spolupráci především s anesteziology a radiology. Samostatná sekce sester pod vedením H. Bartošové (Olomouc) ukázala, že úroveň odbornosti se v tomto oboru ošetřovatelství v poslední době významně zvýšila. Sestry diskutovaly i o standardech dezinfekce bronchoskopů a o některých nelogických hygienických předpisech souvisejících s používáním automatických dezinfekčních souprav.
Slepá místa na bronchologické mapě
Zřejmě nejvíce navštíven byl workshop intervenčních metod, který připravili lékaři olomoucké kliniky (V. Kolek, J. Zatloukal, P. Jakubec, S. Losse a A. Václavík). Workshop ukázal, že i nejčastěji aplikované techniky mají svou regionální odlišnost a názory na jejich význam se mohou individuálně velmi lišit. Postupy jsou vesměs ovlivněny vybavením a zkušenostmi jednotlivých pracovišť. Vzhledem k tomu, že bronchologických center je v naší republice asi sedmdesát a že se ročně provádí asi 30 000 bronchoskopií, je výměna zkušeností jistě užitečná.
Co ukázaly X. Tománkovy dny? Na jedné straně nepochybně stálý rozvoj české endoskopie respiračního ústrojí a snahu vyrovnat se zahraničí, na straně druhé nedostatky v dostupnosti náročné techniky a některá slepá místa v celostátní síti kvalitních bronchologických center. Vzhledem k tomu, že bronchologie mimo jiné plní významnou roli v onkologickém programu, bylo by prospěšné tyto aspekty v budoucnu řešit.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2007, strana C5
Zdroj: