Telemedicína jako nástroj zlepšení péče

Telemedicína jako nástroj pro zlepšení péče dominovala letošní 3. konferenci ke klinickému hodnocení EUCROF konané 17. a 18. října v Praze. Olomoucké Národní telemedicínské centrum (NTMC) představilo klinické aplikace na ověření efektivity dálkového monitoringu kardiologických implantabilních přístrojů, chronického srdečního selhání s dysfunkcí levé komory, diabetu mellitu, antikoagulační léčby, dálkového monitoringu poruch srdečního rytmu a rezistentní hypertenze.

Projektový manažer Ing. David Kula, MBA, uvedl, že pomocí nových komunikačních a informačních technologií sledují lékaři medikaci, na dálku ji upravují podle aktuálního stavu pacienta, kterého díky novým technologiím aktivně zapojují do léčebného procesu. Klesá pravděpodobnost lékové záměny a padělků a omezují se rizika kontraindikace. Lékař získává pro své rozhodování kontinuální a důvěryhodná data.

Ve světě už se v rámci telemedicíny objevují chytré náplasti, chytrý textil, multifunkční náramky či implantované čipy. V zemích západní a severní Evropy je telemedicína hrazena z veřejných prostředků, první zemí bylo v roce 1996 Norsko. V Česku telemedicína v rutinní klinické praxi dosud hrazena není. Olomoucké pracoviště pokrývá projekty z 95 procent z grantů. VZP hradí telemedicínské sledování jen u kardiostimulátorů, s ostatními zdravotními pojišťovnami centrum o úhradách jedná.

„Společný pilotní projekt NTMC, Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) a Lékařské fakulty Univerzity Palackého Olomouc ověřuje efektivitu telemedicíny a porovnává ji se standardní péčí na pilotních populacích pacientů, identifikuje klinické oblasti s největším potenciálem pro další rozvoj telemedicíny a verifikuje klinické, ekonomické a organizační aspekty,“ upřesnil Kula. Do budoucna by se měly aplikace rozšířit například na plicní arteriální hypertenzi či gestační diabetes.

FNO v letech 2015 a 2016 zapojila ve spolupráci s IKEM do projektu 120 pacientů se srdečním selháním, diabetem či antikoagulační léčbou. Za 12 měsíců antikoagulační léčby nenastaly u pacientů díky dálkové úpravě warfarinu žádné embolie ani krvácení a poklesly nebezpečné hodnoty INR. U pacientů se srdečním selháním poklesly oproti standardní péči o 40 procent rehospitalizace, u diabetiků o 30 procent stoupla úspěšnost kompenzace glykovaného hemoglobinu do uspokojivých hodnot pod 53 mmol/mol.

Pilotní projekt zaznamenal i ekonomické přínosy – průměrná úspora v případě srdečního selhání díky omezení rehospitalizací činila 5 500 eur na pacienta a rok. U antikoagulační léčby byly úspory zejména nepřímých nákladů, například v dopravě. Pacienti nemuseli každý týden cestovat do nemocnice na testování krve, provedli si testy doma a výsledky poslali svému lékaři k vyhodnocení.

Z oslovených pacientů zhruba pětina účast ve studii odmítla. Případná obava z používání techniky ale nebyla namístě, měření a komunikaci za pomoci počítačů, tabletů a mobilů zvládli i starší pacienti. Telemedicína umožnila větší zapojení sester do péče a ušetřila čas lékařům při péči o chronické pacienty, lékaři přitom měli podrobnější přehled o vývoji jejich zdravotního stavu než při obvyklém sledování.

ZAJÍMAVOSTI

Informace AIFP Loni v Česku běželo 382 klinických studií, nejčastěji ve třetí fázi, zúčastnilo se jich 26 000 pacientů. Nejvíc testovaných léků bylo z oboru onkologie. Pacientům studie umožňují dostat se k nejmodernější léčbě, kterou zatím zdravotní pojišťovny nehradí. Vloni zaplatily firmy za realizaci studií v Česku 1,75 miliardy korun, ušetřily zdravotním pojišťovnám a pacientům na lécích 625 milionů korun, dalších 100 milionů korun zaplatily regulátorovi.

ROZHOVOR

AIFP: Telemedicína změnila vývoj léků IT technologie, kterých využívá telemedicína, změnily vývoj léků. Farmaceutické firmy už nevyvíjejí pouze lék, vyvíjejí zdravotnické technologie, kdy propojují IT řešení s lékovým řešením, řekl MT výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, při příležitosti 3. konference ke klinickému hodnocení EUCROF, na níž se 17. a 18. října sešly v Praze špičky oboru.

• V čem konkrétně se projevila změna přístupu farmaceutických firem k vývoji léků?

Klinické hodnocení už není čistě o léku, o molekule, která má pacientům pomoci, ale i o technologiích, které jsou s tím spojeny. Jak v přípravné fázi, kdy probíhá klinické hodnocení a kdy sledujeme, jak pacient na léčbu reaguje, a snažíme se, aby byl vystaven co možná nejmenšímu riziku, tak potom i v momentě, kdy je lék uveden na trh a my sbíráme za pomoci IT technologií potřebné informace včetně epidemiologických.

• Můžete uvést příklady vývoje léku či vakcíny, kdy se IT řešení propojuje s řešením lékovým?

Ze sedmnácti konsorcií uvedu tři – EBODAC zaměřené na využití IT technologií při aplikaci nových vakcín proti ebole, Pro‑active zaměřené na monitorování fyzické aktivity pacientů s chronickým obstrukčním plicním onemocněním a RADAR‑ ‑CNS se vzdálenou kontrolou pacientů s roztroušenou sklerózou, depresí a dalšími nervovými onemocněními. IT technologie umožňují včas informovat lékaře o změnách zdravotního stavu pacienta, o hrozícím relapsu. Lékař tak může okamžitě upravit léčbu.

• Jak konkrétně je využito IT technologií například při aplikaci nových vakcín proti ebole?

Systém funguje tak, že upozorňuje pacienty, kteří už prošli první fází očkování, že mají přijít znovu k lékaři na další fázi očkování, zároveň systém má pokrývat celý datový soubor pacientů v zasažené oblasti a má pomoci k tomu, aby vakcinace a léčba byly co nejefektivnější. V současné době probíhají studie v Sieře Leone a počítá se s jejich rozšířením do dalších afrických států.

V Česku běží i méně sofistikované telemedicínské projekty. AIFP vytvořila bezplatnou internetovou poradnu Znám své léky, pacient si anonymně zadá léky, které užívá, a do 48 hodin mu přijde informace, jaké potenciálně rizikové lékové interakce mohou nastat, jaký typ potravin či nápojů by měl vynechat. Poradna běží už třetí rok, za tu dobu bylo zodpovězeno na 35 000 dotazů. Do budoucna chceme nabídnout podobné informační systémy například pro klinická hodnocení.

• Mají lékaři zájem o spolupráci na klinických hodnoceních propojených s IT technologiemi?

Lékaři už v některých případech mají možnost pracovat s těmito zařízeními, pro některá klinická hodnocení jsou zdravotnická zařízení i pacienti vybavováni tablety, mobilními telefony, které propojují výstupy z klinického hodnocení a informují lékaře. Lékaři jako integrální součást těchto řešení hrají klíčovou roli. Chytré přístroje jen zprostředkují rychle informaci lékaři, který pak může s pacientem pracovat efektivněji

Zdroj: