TBC je u nás pod kontrolou
Nepřekvapilo sdělení, že TBC zůstává jedním z nejpalčivějších světových zdravotnických problémů, ani fakt, že i nadále zůstává sociální chorobou, neboť přes 95 % případů se vyskytuje v zemích s nízkým hrubým domácím produktem, zejména afrických. Mykobakteriemi tuberkulózy je dnes odhadem infikována asi třetina světové populace, tj. 1,9 miliardy osob, přičemž ročně onemocní dalších 9,4 milionu lidí.
Ačkoli na tuberkulózu každý rok zhruba 1,7 milionu lidí umírá, oproti roku 1990 došlo k poklesu případů úmrtí o 35 procent. Pro Českou republiku zůstávají i nadále nerizikovějšími zeměmi státy bývalého Sovětského svazu, Rumunsko, Bulharsko či Albánie.
Spojitost TBC a AIDS
Jak prof. Kolek zdůraznil, alarmující je i fakt, že 1,1 milionu pacientů s TBC, kteří zemřeli, bylo zároveň HIV pozitivních. Připomněl, že HIV pozitivní jedinci mají 50krát větší pravděpodobnost, že TBC onemocní, a zároveň platí, že TBC je jedním z hlavních zabijáků pro nemocné s AIDS. Spojitost obou chorob dokládá i statistika, podle níž 15 % lidí nemocných tuberkulózou na celém světě má současně AIDS a 25 % osob HIV pozitivních umírá na TBC.
Centrální pracoviště pro rezistentní formu
V České republice se výskyt tuberkulózy každoročně snižuje, a to zhruba o sedm procent. Loni u nás touto chorobou onemocnělo 662 osob. Téměř pětinu nemocných u nás tvoří cizinci. U deseti pacientů se vyskytla rezistentní forma choroby, která se objevila už v 58 zemích. Odhady tvrdí, že vysoce rezistentní kmeny bakterie vyvolaly na světě až 440 000 případů tuberkulózy, z toho v Evropě přes 80 000.
V ČR pro léčbu takových pacientů existuje centrální pracoviště, které vzniklo ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Jeho vybudování umožnil šestnáctimilionový grant ze zahraničních fondů, z nějž byly mimo jiné zakoupeny přístroje, například digitální pojízdný rentgen či speciální laser. Od roku 2009 tu lékaři vyšetřili na TBC přes 3 500 pacientů, u 258 z nich se nemoc prokázala.
Rizikovými faktory jsou i přidružené nemoci
Rizikovými osobami v ČR zůstávají imigranti, narkomani, osoby ve výkonu trestu a bezdomovci. Právě u poslední jmenované skupiny se kontrola příliš nedaří, v současné době se však připravují možné účinné postupy a vyhledávací akce, prozatím alespoň ve velkých městech. Lidé z „rizikových států“ mimo EU by sice měli při žádosti o vízum do ČR dokládat i potvrzení od lékaře, že nejsou nakažení, avšak tento záměr naráží na striktní hlas legislativy. Podstoupení tuberkulinového testu je záležitost čistě dobrovolná, nelze je tedy vymáhat.
Podle místopředsedy pneumologické a ftizeologické společnosti a ředitele léčebny v Janově MUDr. Stanislava Kose však některé firmy v Česku vyšetřují na TBC své zahraniční zaměstnance při vstupní prohlídce. Při označování rizikových faktorů je podle něj navíc nutné nepodcenit ani přidružené nemoci, neboť mohou průběh TBC modifikovat. Jde především o cukrovku, vředovou chorobu, onemocnění ledvin atd.
Dostupnost léků není vždy optimální
MUDr. Stanislav Kos rovněž připomněl, že se TBC přenáší kapénkovou nákazou a její příznaky se podobají chřipce. Na rozdíl od chřipky, kde je pocení celodenní, u TBC se pacienti potí spíše večer a v noci, úpornější je u nich i kašel. Vykašlávání krve při TBC již není příliš časté. Z hlediska diagnostiky zůstává jako nejdůležitější pomůcka rentgenový snímek a vyšetření vykašlaných hlenů, jako doplňková metoda pak vyšetření protilátek. Léčba spočívá v kombinaci tří, většinou čtyř léků v rámci tzv. plně kontrolovaných kombinovaných režimů.
Podle MUDr. Kose ale léky nebývají vždy okamžitě dosažitelné a v některých regionech jsou problémy s jejich dodávkami. Použití dvou z pěti medikamentů totiž musejí schválit revizní lékaři, což někdy způsobuje prodlevy, a to až o měsíc. Navíc jedna z farmaceutických firem není schopna léčivo dodávat, zřejmě kvůli výpadkům ve výrobě, doplnil MUDr. Kos.
Změny v systému prevence
V systému prevence TBC vedly současné epidemiologické trendy k poměrně velkým změnám. Na toto téma i na obhajobu selektivního očkování proti TBC na konferenci vystoupila MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Připomněla nejednoznačný postoj k očkování dětí ze strany rodičů a uvedla případ, kdy po třiceti letech podle ní zbytečně zemřely tři děti na pertussi, protože nemohly být očkovány hexavakcínou kvůli očkování proti TBC. V souladu s názory mezinárodních institucí bylo třeba podle MUDr. Cabrnochové změnit vakcinační kalendář tak, aby lépe chránil děti nejen proti TBC, ale i jiným nemocem.
Definované skupiny dětí k očkování proti TBC
Zmíněné změny ve formě vakcinace mají dva hlavní aspekty. Jednak došlo ke zrušení dosavadní revakcinace proti TBC v 11 letech věku dítěte, ukázala se jako neefektivní a prováděla se u nás jako v téměř poslední zemi v Evropě, a dále se celoplošná primovakcinace mění na vakcinaci selektivní, tedy očkování definovaných rizikových skupin.
Od loňského listopadu se tak v Česku podle hlavního hygienika Michaela Víta vakcína podává těm dětem, jejichž rodiče pocházejí ze zemí s vyšším výskytem nemoci nebo v ní delší dobu pobývali, či děti, v jejichž rodině se choroba v minulosti objevila nebo se dostaly do kontaktu s nemocným. Změnu ČR doporučily jak WHO, tak EU. V současné době je podle Víta prováděna analýza přístupu lékařů k selektivní vakcinaci.
Jak všichni přítomní experti zdůraznili, uvedené trendy v žádném případě neznamenají polevení v boji s TBC, pouze nezbytně nutnou modernizaci účinných prostředků včetně laboratorní a klinické diagnostiky. Jeho základem zůstává rychlá a přesná diagnostika a účinná léčba antituberkulotiky.
esr
Zdroj: Medical Tribune