SYMPOSIUM II: MIGRÉNA: Účinná léčba migrény

Silné bolesti hlavy trvající několik hodin až několik dnů, které se vyskytují opakovaně, a v přestávkách mezi nimi se postižený cítí dobře, jsou pravděpodobně migrenózní etiologie. Zraková aura před nástupem bolestí hlavy či krátce po něm tuto diagnózu dále potvrzuje, ovšem auru má jen jeden z osmi migreniků. V rozpoznání migrény mohou lékařům pomoci diagnostická kritéria Mezinárodní společnosti pro bolesti hlavy (International Headache Society2) (viz rámeček). Pokud pacientovy obtíže tato kritéria splňují, lze diagnózu migrény považovat za jasně stanovenou a není třeba indikovat vyšetření mozku výpočetní tomografií či magnetickou rezonancí.3 Nově publikovaná doporučení2 potvrzují, že migréna se může stát chronickým onemocněním, zejména je-li příliš často léčena analgetiky či agonisty 5-HT receptorů („triptany“). Řada lékařů se domnívá, že k rozvoji chronické migrény postačuje častý výskyt jednotlivých záchvatů. Proto má ukončování akutních záchvatů specifickými antimigreniky a snižování jejich četnosti preventivní léčbou zásadní význam.
Nemocní často přicházejí s tenzními bolestmi hlavy, ale ty na rozdíl od migrény nebývají silné. Jsou tupé, nepulsující a difuzní, zhoršuje je pouze stres a nedoprovází je nausea. Rozlišení mezi těmito dvěma typy nebývá obtížné, snad jen u nemocných s oběma typy bolestí hlavy. Ve většině případů postačí důkladná anamnéza. „Cluster headaches“ lze s migrénou zaměnit snáze, protože stejně jako některé migrenózní bolesti dosahují značné intenzity a jsou přísně jednostranné. Od migrény je odlišuje poměrně krátké trvání (většinou 15 až 90 minut) a zpravidla též současný výskyt nápadných autonomních příznaků, jako je zarudnutí a slzení bolestivého oka, pokles postiženého očního víčka a ucpání ipsilaterálního nosního průduchu, případně sekrece z něj. I zde hraje nedocenitelnou úlohu podrobný rozbor anamnézy.
Pacient s migrénou musí pochopit, čím jeho bolesti hlavy jsou a čím nejsou. Lze mu vysvětlit, že migréna je geneticky podmíněné onemocnění, při němž se cévy mozku vyznačující se zvýšenou citlivostí čas od času pod vlivem určitých spouštěcích faktorů rozšíří, což vede ke vzniku silných bolestí hlavy a s nimi spojených příznaků, jako je nevolnost a zrakové poruchy. Nemocnému je třeba zdůraznit, že migréna je v zásadě neškodná a že její výskyt nesvědčí pro přítomnost mozkového nádoru nebo něčeho podobně závažného. Měl by také vědět, že mechanismy vzniku migrény jsou dobře objasněny a že existují léky, které do nich specificky zasahují.
…

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2004, strana 21

Zdroj: