Světový den ledvin

„Rádi bychom při této příležitosti oslovili laickou, ale i odbornou veřejnost,“ říká předseda České nefrologické společnosti doc. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN. Nemoci ledvin jsou podle něj častější, než si lékaři běžně uvědomují. „Chronické onemocnění ledvin se dnes nejčastěji defi‑ nuje jako pokles glomerulární filtrace pod 1,0 ml/s nebo přítomnost mikroalbuminurie, případně proteinurie či obou těchto stavů najednou. Podle různých epidemiologických studií tato kritéria splňuje přes deset procent dospělé populace, což je významně více, než se dříve předpokládalo,“ uvádí doc. Rychlík.

Chronické onemocnění ledvin je pak spojeno s významnou akcelerací aterosklerotického postižení tepen. Tito pacienti mají mnohonásobně vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a smrti z kardiovaskulárních příčin. „U pacientů se selháním ledvin je toto riziko vyšší až stokrát ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí,“ říká I. Rychlík.

Pacient s progredujícím chronickým onemocněním ledvin směřuje do dialyzačního programu. Významná část z nich se však zařazení do něj nedožije – zemřou dříve na některou z komplikací aterosklerózy. Pokud se však spojí aktivní přístup lékaře i pacienta, je možné tento proces zastavit, případně i zvrátit. Mezi základní opatření patří adekvátní kontrola krevního tlaku a změna životního stylu, v určitých situacích i adekvátní metabolická kontrola. „Na onemocnění ledvin pacienta obvykle neupozorní bolest, proto na ně často nepomyslí ani on, ani lékař,“ upozorňuje doc. Rychlík. Rizikovými skupinami v tomto směru jsou pacienti s hypertenzí, s diabetem, lidé obézní, respektive s metabolickým syndromem, kuřáci, pacienti s projevy orgánové aterosklerózy, ať už pod obrazem ICHS, ICHDK nebo iktu, pacienti s jiným onemocněním ledvin, jako jsou opakované infekce močových cest nebo jiná urologická onemocnění (urolitiáza, hyperplazie prostaty atd.), pacienti s revmatickými chorobami užívající nesteroidní analgetika, ale i pacienti s anamnézou nefropatie v rodině či obecně senioři starší 60 let. „U těchto skupin by měl lékař kontrolovat koncentraci kreatininu v séru, močový sediment, moč na mikroalbuminurii, respektive proteinurii, optimálně i glomerulární filtraci.

Velmi často se stává, že se lékaři spíše než o hodnotu kreatininu zajímají o koncentraci urey. To je ale není dostačující, protože hladina močoviny o funkci ledvin neinformuje zdaleka tak přesně – retence dusíkatých katabolitů závisí nejen na sníženém vylučování ledvinami, ale významně také na výši jejich produkce,“ uvádí I. Rychlík. K přesnějšímu odhadu glomerulární filtrace je možné použít také některý z lehce dostupných matematických algoritmů (Cockcroft‑Gaultův či nověji MDRD Study), který na podkladě několika jednoduše dostupných parametrů (např. z věku a sérové koncentrace kreatininu pacienta) dopočítá, jaká je jeho glomerulární filtrace. „Samotná hodnota kreatininu, která je nejsnáze dostupným údajem rutinního biochemického vyšetření, může být zatížena chybou, protože je závislá i na takových parametrech, jako je stav výživy a množství svalové hmoty,“ vysvětluje doc. Rychlík. Z důsledné kontroly krevního tlaku bude pacient profitovat v mnoha směrech. „U lidí s onemocněním ledvin obecně platí, že v jejich léčbě preferujeme blokátory renin‑angiotensinové osy – inhibitory ACE či AT1 blokátory, nověji také spironolacton, tedy antagonistu aldosteronu,“ říká Ivan Rychlík.

Tíže renální insuficience se podle něj v praxi často podceňuje. „Lékař se spokojí s tím, že pacient má kreatinin 130 nebo 150 µmol/l. Funkce ledvin už ale může být poměrně těžce poškozená. Typicky se to stává např. u pacientů s nízkou svalovou hmotou, u seniorů nebo u pacientů s malnutricí či s chronickým zánětem.“

Třetina pacientů se na dialýzu dostává „z ulice“

Poněkud sporná stále zůstává otázka, který pacient by měl být odeslán na vyšetření k nefrologovi. „Měl by to být každý pacient, jehož koncentrace kreatininu v séru je vyšší než 150 µmol/l u mužů, resp. 130 µmol/l u žen, kde není jasně patrná jiná příčina tohoto zvýšení. Rovněž by to mělo platit pro pacienty s proteinurií či s hematurií nefrologického původu. V praxi ovšem tento přístup naráží, často na malé kapacity nefrologů,“ soudí I. Rychlík.

V České republice je léčeno na 4 800 pacientů v pravidelném dialyzačním programu, z nich 92 procent hemodialýzou a 8 procent peritoneální dialýzou. Další asi tři tisíce lidí jsou po transplantaci ledviny. Dohromady tvoří pouhých 0,8 promile populace, čerpají však odhadem až jedno procento prostředků na zdravotní péči. Náklady na roční hemodialyzační léčbu u jednoho pacienta se pohybují kolem 750 000 Kč a spolu se stárnutím populace a zvyšující se prevalencí diabetu takových pacientů bude nepochybně přibývat. Asi třetina pacientů se do dialyzační programu dostane rovnou „z ulice“ – tedy aniž by do té chvíle věděli, že trpí onemocněním ledvin. „Tento poměr je zatím konstantní a stále se jej nedaří změnit. Podobný problém ale mají i ve všech průmyslově vyspělých státech světa a i proto se pořádá Word Kidney Day,“ uvádí Ivan Rychlík.

V ostatních státech je Světový den ledvin doprovázen poměrně masovými akcemi zaměřenými na nejširší veřejnost. V ČR zatím probíhá skromněji. I zde se ale již s veřejností počítá. Zájemci si budou moci nechat vyšetřit v odběrovém centru Fakultní polikliniky Karlovo náměstí 32, Praha 2 zdarma moč a kreatinin v séru. V případě zvýšených hodnot jim lékaři doporučí další postup. „Chtěli bychom tím dát lidem najevo, že by se o ledviny měli více zajímat. Pomalu si již zvykají, že by měli znát hodnotu svého cholesterolu, stejně tak by měli vědět, jakou mají koncentraci kreatininu. Jsme si vědomi toho, že taková jednorázová akce má spíše symbolický význam,“ říká předseda správní rady České nadace pro nemoci ledvin prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. Rozhovor s prof. Tesařem přineseme v některém z příštích čísel Medical Tribune.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana A6

Zdroj: