Světový den hypertenze ve znamení domácího měření
Hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů vzniku kardiovaskulární morbidity a mortality. Současně je ve vyspělých zemích vůbec nejčastějším onemocněním kardiovaskulárního systému a také nejčastějším onemocněním, se kterým se setkává praktický lékař ve své ordinaci. S cílem připomenout závažnost a značné rozšíření tohoto onemocnění a hlavně dosáhnout pozitivních změn jak v počtu hypertoniků, tak v kompenzaci jejich vysokého krevního tlaku, iniciovala před třemi roky Světová liga proti hypertenzi pořádání Světového dne hypertenze. Letos si ho nejen odborná, ale i laická veřejnost připomněla v sobotu 17. května. Hlavní motto, které protentokrát organizátoři zvolili, pacienty nabádá “Měřte si svůj krevní tlak doma”. Rozšíření selfmonitoringu by mělo přinést zlepšení diagnostiky hypertenze, zlepšení adherence nemocných k terapii a zlepšení kontroly vysokého krevního tlaku v populaci.
Světový den hypertenze ve znamení domácího měření
Doporučení odborníků více využívat domácího měření krevního tlaku by se mělo týkat osob ohrožených rozvojem hypertenze, tedy například těch, jejichž jeden nebo oba rodiče trpí vysokým krevním tlakem. Domácí monitoraci odborníci doporučují také všem hypertonikům, s výjimkou osob se známkami neurovegetativní lability, u nichž by selfmonitoring mohl vést ke stigmatizaci a paradoxně i ke zhoršení jejich stavu. Dále je indikace k domácímu měření z klinického hlediska akceptována při screeningu hypertenze bílého pláště, u rezistentní hypertenze, k dlouhodobému sledování a také pro zlepšení adherence k léčbě. “Měření by se mělo provádět vždy dvakrát ráno i večer po dobu jednoho týdne. Podobný týdenní režim se doporučuje zopakovat vždy jednou do měsíce. Rozhodně není na místě měření desetkrát či dvacetkrát, jak jsme toho svědky u některých úzkostných pacientů. Měření by se mělo provádět vsedě s přístrojem vybaveným pažní manžetou. Zápětní nebo prstové automatické přístroje vhodné pro přesné měření nejsou. Za horní hranici normy je v domácích podmínkách považován tlak 135/85 mm Hg. S výsledky měření by lidé následně měli seznámit i svého ošetřujícího lékaře,” říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.
V této souvislosti by lékaři měli své pacienty upozornit na to, že ne všechny prodávané automatické tlakoměry jsou validovány podle mezinárodně uznávaných protokolů. Výsledek měření v takovém případě může být dosti nepřesný. Podrobnější informace o hodnocení jednotlivých tlakoměrů najdou zájemci na webové adrese www.dableducational.com. “Je potřeba zdůraznit, že v případě uvedené validace se jedná o jiný proces, než je homologace, kterou musí výrobek podstoupit, aby mohl být uveden na trh. Z přístrojů, které jsou na našem trhu dostupné, jich bohužel splňuje mezinárodní validační kritéria pouze menšina. Pokud si nejsou lidé jisti přesností měření svého domácího tlakoměru, mohou ho srovnat s klasickým rtuťovým tonometrem v ordinaci lékaře,” radí doc. MUDr. Renata Cífková, CSc., z Pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEM. Lidé by také měli vědět, že všechny automatické přístroje jsou nespolehlivé v případě, že mají arytmii, například fibrilaci síní, která je v naší populaci nejčastější.
Hypertenzí trpí v České republice podle údajů získaných z projektu MONICA přibližně 37 % populace. Z nich ovšem dosahuje cílových hodnot díky terapeutické intervenci necelých 20 procent. Kde hledat příčiny tohoto neuspokojivého stavu? Podle doc. Cífkové za to může fakt, že asi třetina lidí o své hypertenzi neví a 30 % nemocných je léčeno neúčinně. “Lékaři totiž nedostatečně využívají léčbu pomocí dvou a více hypertenziv, přičemž správnou kombinaci dvou antihypertenziv by měli být schopni předepsat i praktičtí lékaři. Pokud ani tento postup nevede ke snížení tlaku k cílovým hodnotám, měl by být nemocný odeslán ke specialistovi,” doporučuje doc. Cífková. Účinná léčba hypertenze totiž snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP), ICHS, srdečního a ledvinového selhání. Zároveň zásadním způsobem přispívá k poklesu úmrtnosti na CMP v ČR. Ke snížení krevního tlaku na úrovni populace kromě uvedené farmakoterapie přispívá redukce hmotnosti, snížení příjmu soli, zvýšení příjmu draslíku, umírněná spotřeba alkoholu a tzv. DASH dieta (obsahuje hodně ovoce, zeleniny a mléčných výrobků s nízkým obsahem tuku).
Zdroj: